Návrhy o dílnách nebo branné výchově jsou jen výkřiky do tmy, tvrdí ředitel Scia Šteffl
Branná výchova, dílny, pozemky, vlastenecké vzdělávání, technické vzdělávání, občanská nauka, moderní historie, mediální výchova. Ve výčtu toho, co bylo v uplynulých měsících označeno za prioritu v oblasti vzdělávání, by šlo ještě pokračovat. Debat o tom, kam by se mělo české školství pohnout, je mnoho. Jednoznačný závěr chybí.
Podle ředitele společnosti Scio Ondřeje Šteffla jsou takové návrhy obecně jen pěna dní, nic nevytvářejí a české školství nikam nesměrují. „Jsou to takové výkřiky do tmy,“ říká.
Představa, že se do škol znovu vrátí třeba rukodělné předměty, je podle jeho názoru iluze. „Svaz průmyslu a dopravy a teď Asociace malých a středních podniků založily nějakou skupinu s premiérem, ale cesta od vzniku skupiny k tomu, že by se skutečně něco mohlo reálně změnit ve školách, je tak strašně dlouhá, že si nemyslím, že k něčemu takovému dojde.“
„Navíc hrozí, to se mi zdá jako nejhorší scénář, že se to do škol skutečně dostane rychle, a pak to bude zcela určitě víc ke škodě než k užitku,“ konstatuje Šteffl.
Velké pokročilejší průmyslové firmy, jako třeba Siemens nebo IT firmy, vůbec nepoptávají věci jako dílny nebo pozemky. Poptávají úplně jiné dovednosti, které jsou velmi obecné: kritické myšlení, empatie, sebedůvěra, komunikace, spolupráce, leadership…Ondřej Šteffl
Nevíme, co bude potřeba za 10 let
Ten je také proti podpoře technického vzdělávání na základních školách. Základní školství má podle něho za úkol věnovat se spíše rozvoji osobnosti dětí, výchově k demokratickým principům a přípravě na to, aby byly řádnými občany. Nevíme ani to, jestli třeba za 10 let budeme stále průmyslovou zemí a technicky vzdělaní pracovníci budou potřeba.
Myslí si také, že je hrůza, když někteří politici vidí školství jako zásobárnu pracovních sil pro průmysl. „Velké pokročilejší průmyslové firmy, jako třeba Siemens nebo IT firmy, vůbec nepoptávají věci jako dílny nebo pozemky. Poptávají úplně jiné dovednosti, které jsou velmi obecné: kritické myšlení, empatie, sebedůvěra, komunikace, spolupráce, leadership…“ vyjmenovává ředitel Scia.
Problém v rodičích
Ondřej Šteffl je toho mínění, že pokud se má školství začít měnit, nemůže se začínat u učitelů a na školách, ale musí se začít u rodičů. Těm je potřeba plošně vysvětlovat, že vzdělání, kterého se dostalo jim, nebude jejich dětem stačit.
„Já jsem byl předloni v Brazílii, podívat se, jak tam funguje školství. Tam se školství rozvíjí daleko rychleji, všechny možnosti, alternativy a experimenty se tam dějí jak na běžícím pásu. Příčina je jednoduchá: zhruba polovina rodičů dnešních dětí do školy nechodila a 90 % prarodičů do školy nikdy nechodilo. Takže když dítě chodí do školy a mají tam něco neobvyklého, tak babička a dědeček jsou rádi, že děti chodí do školy, a nemají představu, jak by to mělo vypadat. To ilustruje to, že nemožnost změny je závislá na nechuti rodičů změnu absolvovat,“ konstatuje Šteffl.
Jaký je rozdíl mezi průvodcem ve Scio škole a klasickým učitelem? Proč bylo chybou zakládat osmiletá gymnázia? A znamená alternativní škola vždycky lepší vzdělání? Poslechněte si celé Interview Plus s Ondřejem Štefflem >>Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.