Nález hrobu germánského velmože v Uherském Brodě přepisuje znalosti o historii Slovácka

„Je to nález z doby, kdy území Moravy a Čech bylo součástí území označované Římany jako Barbarica, tedy mimo hranice římského impéria,“ uvádí vědec.

Jde konkrétně o hrobku vládce, germánského velmože. „Náš nález asi o století předchází Markomanské války, kdy na našem území pobývala římská vojska.“

Okolo roku 20 našeho letopočtu vzniká mezi Moravou a Váhem tzv Vanniovo království. „Vannius byl dosazen do svého postu místního vládce přímo římských císařstvím... Okolo roku 50 jeho království zaniká a vnikají nová mocenská centra.“

Podle nejnovějších výsledků bádání archeologů to vypadá, že jedno z těchto center mohlo být i na východ od Moravy.

Z písemných pramenů víme, že germánské jednotky bojovaly často na straně Říma... Dá se předpokládat, že jako válečný žold mohly dostat i předměty původem z římských provincií, což mohou být artefakty, které se mohly dostat do hrobu i našeho velmože.
Tomáš Hrástek

Zesnulý byl uložen v kompletním kroji, na nohou měl bronzové ostruhy a šaty měl sepnuté čtyřmi bronzovými sponami. „Všechny byly ve funkční poloze, takže zapnuty... U pasu měl kostěnou jehlici a bronzový nůž.“

Bronzové předměty jsou ale spíš ze starších dob. „To ukazuje k tomu, že nůž nebyl až tolik funkční jak nože železné, ale měl něco symbolizovat. Co konkrétně, to ale netušíme.“

U bohatých knížecích hrobů, které se objevují na celém území Barbarica, se neobjevují zbraně, spíše jde o předměty reprezentativní povahy. „Například bronzové ostruhy, které jsme v hrobě našli, nikdy nebyly nošeny, byl to skutečně milodar.“

Dá se předpokládat, že by v blízkosti mohl ležet další hrob, například člena stejné vládnoucí rodiny... Na Moravě ale žádný bohatý knížecí hrob tohoto typu objevený zatím nemáme. O období starší doby římské, tedy přelomu 1. století, na Moravě zatím příliš neznáme a teprve až s rozšířením detektorů kovů a spoluprací s místními hledači se pomalu daří kompletovat mozaiku osídlení.
Tomáš Hrástek

Archeologové sice v okolí Uherského Brodu znají desítky lokalit, které souvisejí s dobou římskou. „Existovala tu poměrně silná skupina sídlišť a osad, z toho usuzujeme, že tento hrob souvisí s nějakou mocenskou jednotkou nebo vládcem.“

„Dosud jsme ale počítali, že germánské osídlení v této oblasti bylo jen sporadické... Skutečnost byla ale pravděpodobně úplně jiná a na základě nových povrchových prospekcí počítáme s tím, že těch lokalit bylo v regionu více než 40, což je pětinásobný nárůst.“

„Proběhla základní dokumentace naleziště, artefakty jsou v rukou konzervátorů... Samotný nález těla je předmětem antropologické analýzy, která by měla nastínit příčiny smrti, věk a uvidíme co dalšího z kostry zjistíme. Půda v těch místech byla poměrně agresivní a kostra je ve velice špatném stavu,“ konstatuje Tomáš Hrástek.