Na sklonku jaderné války. Nové poznatky o kubánské raketové krizi shromáždil historik Serhii Plokhy
Svět nebyl nikdy tak blízko prakticky naprostému zničení jako na podzim roku 1962 v době takzvané kubánské raketové krize. Ukrajinský historik Serhii Plokhy působící na americké Harvardově univerzitě o známých událostech shromáždil nové dokumenty a napsal nesmírně čtivou, doslova strhující knihu s názvem Nuclear Folly: A History of the Cuban Missile Crisis. Přečetl ji Ondřej Houska.
Sověti tehdy na Kubu umístili jaderné zbraně. Američané řešili, co s tím. Kdyby se rozhodli na sovětské síly zaútočit, svět by se jen těžko mohl vyhnout jaderné válce naprosto nedozírných následků. To jsou dobře známá fakta.
„Robert McNamara nemohl věřit tomu, co právě slyšel. Podle jednoho ze svědků se musel chytit stolu, aby neupadl. Byl 9. leden roku 1962 a McNamara, pětasedmdesátiletý bývalý americký ministr obrany, byl zrovna v Havaně na konferenci o kubánské raketové krizi. Konference se účastnil také Fidel Castro a další prominentní aktéři krize. Zrovna mluvil generál Anatolij Gribkov. To, co McNamaru šokovalo, bylo Gribkovovo klidné prohlášení, že Sověti měli na ostrově taktické jaderné zbraně, o kterých neměli Američané nejmenší tušení,“ píše Plokhy a dodává:
„Šlo o rakety s krátkým doletem, které nemohly zasáhnout Floridu, ale mohly být použity proti americkému vylodění na Kubě, a to se zdrcujícími následky. ‚To bylo šokující. Znamenalo to, že pokud bychom se na Kubě vylodili, na 99 procent by začala jaderná válka,‘ řekl McNamara jednomu novináři.“
Více si poslechněte v audiozáznamu pořadu Ex libris. Připravil Ondřej Houska.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
