Na mapě klíšťové encefalitidy v Česku už nejsou bílá místa, očkovaných je málo

Klíšťata začala být aktivní už počátkem dubna. V některých oblastech Česka stojí zvýšená aktivita klíšťat za vyšším počtem hospitalizovaných pacientů s klíšťovou encefalitidou. Týká se to například Moravskoslezského kraje. Vyšší počet případů zaznamenala Slezská nemocnice v Opavě, kde leží hned několik pacientů s těžším průběhem nemoci. 

Infekční hřiště

Pacienti s prodělanou klíšťovou encefalitidou mohou mít doživotní následky. Nejčastěji jde o třes, problémy s rovnováhou nebo obrna svalů v obličeji. Pacienti se musejí také vyrovnávat s dlouhodobými bolestmi hlavy, poruchami spánku a soustředění, ale i s depresemi. 

Encefalitidu nepřenášejí jen klíšťata, můžete se jí nakazit i vypitím nepasterizovaného mléka

Klíšťová encefalitida je závažné onemocnění, které ve svém důsledku napadá centrální nervovou soustavu a způsobuje v lidském organismu nezvratné změny. Bohužel na něj zatím nebyly vynalezeny žádné účinné léky. Česká republika je přitom v posledních letech na nejvyšší příčce v počtu nakažených v rámci celé Evropy.

Jak upozorňuje Rastislav Maďar, člen Mezinárodní expertní skupiny pro klíšťovou encefalitidu, na pozoru musejí být lidé všude. Na mapě klíšťové encefalitidy u nás už totiž nejsou bílá místa. 

„Typické ohnisko má velikost fotbalového hřiště. Nechápeme do dnešní doby zákonitosti, proč se někde infekční klíšťata vyskytují a na vedlejší ploše, opět velké jako fotbalové hřiště, infekční nejsou. Je to otázka náhody, kam je zanesla volně se pohybující zvířata. O mnoha nových ohniscích se dozvíme až z toho, že se tam nakazí první člověk,” říká lékař.

Klíště na cestách

Rozšiřování ohnisek klíšťové encefalitidy člověk nemá pod kontrolou. Důvodem je právě fakt, že nakažená klíšťata přenáší volně se pohybující zvěř, včetně migrujících ptáků, kteří klíšťata přenášejí na velké vzdálenosti. 

„Existují vědecké důkazy o tom, že virus klíšťové encefalitidy se dostal ze Slovinska do Německa nebo z Finska do střední Evropy, případně dokonce až ze Sibiře do Pobaltí. Ve studiích se ukázalo, že některé druhy ptáků jsou zaklíštěné až na úrovni 10 procent, tedy každý desátý pták přenášel na svém těle na velkou vzdálenost klíště. I když ne každé klíště nese virus, tak to při velkých počtech představuje poměrně velké riziko,” popisuje Maďar.

Očkování? Není pozdě

Před klíšťovou encefalitidou se dá chránit očkováním. V Česku se proočkovanost pohybuje kolem 20 procent, ale třeba v sousedním Rakousku je až 90procentní. Právě nízký zájem o očkování nás řadí mezi státy, kde je nakažených nejvíce. Více případů než Česko má jen Rusko, které registruje vysoký výskyt nemoci na Sibiři.

Rozhodně platí, že je lepší se očkovat i pozdě, například před začátkem školy v přírodě, tábora nebo cesty do rizikové oblasti, než odjet neočkovaný ani první dávkou.
Rastislav Maďar

Očkovat se můžeme dát i teď, v aktivním období, očkuje se ale v takzvaném zrychleném schématu, kdy se druhá dávka vakcíny aplikuje už 14 dní po té první. Podle Rastislava Maďara už první dvě dávky zajišťují vysokou míru ochrany. 

Kdo není očkovaný, měl by se po příchodu z přírody detailně prohlédnout. Nejraději klíšťata zalézají do různých kožních záhybů, kde je jemná kůže a vyšší vlhkost. Tedy do třísel, podpaží, podkolenních jamek, za uši nebo do vlasů.