Na Kaczyńském a Orbánovi se mi líbí důraz na národní stát a jeho zájmy, říká Zahradil (ODS)

10. červenec 2019

Česká republika bude mít v novém Evropském parlamentu dva místopředsedy, při obsazování nejvyšších unijních funkcí ale přišla zkrátka, stejně jako další země středoevropského regionu.

Ve volbě předsedy Evropského parlamentu skončil druhý europoslanec Jan Zahradil (ODS). V Interview Plus ale přiznává, že kandidáta socialistů Davida-Mariu Sassoliho, na kterém se shodli tři nejsilnější frakce, neměl šanci porazit.

„Zvítězil ale tím nejtěsnějším možným poměrem, získal jen asi o deset hlasů víc, než potřeboval,“ upozorňuje Zahradil, který si to vysvětluje jako projev nespokojenosti evropských lidovců s tím, že na předsedu Evropské komise nebyl navržen jejich volební lídr Manfred Weber.

Evropě chybějí osobnosti. Osobně by se mi líbili Kurz nebo Rutte, jenže nekandidují, říká europoslanec Vondra o budoucím šéfovi Evropské komise

Alexandr Vondra

Po několikahodinové pauze se k jednacím stolům vrátili šéfové vlád členských zemí EU, aby nakonec bylo jednání přerušeno do další schůzky v úterý v 11 hodin. Dohodnout by se měli na obsazení klíčových institucí EU, zatím rozhodnutí nepadlo. Podle europoslance za ODS Alexandra Vondry to bude velmi těžké vyjednávání, na které moc času nezbývá.

Zároveň oceňuje, že se Česku podařilo zabránit navržení Franse Timmermanse, který je prý konfliktní a kontroverzní osobností. „To, co rozehrál proti Maďarsku a Polsku, byla jasná politicko-ideologická hra evropské levice, jejímž je významným představitelem,“ tvrdí.

Timmermansovi prý nešlo jen o dodržování evropských pravidel: „Evropská levice nemůže konzervativní vlády v Polsku a v Maďarsku ani cítit, je to ideologický boj. Timmermans v tom byl jako ryba ve vodě a naháněl si tak body u svých voličů,“ dodává Zahradil s tím, že o případném porušení evropského práva má rozhodovat jedině Evropský soudní dvůr.

„Politici v Evropském parlamentu i v Komisi by měli respektovat, že existují národní volby, které dávají vzniknout legitimním národním vládám, a to i takovým, které mají jiné politické zabarvení, než má většina europoslanců. A to se neděje,“ kritizuje Zahradil.

Na Kaczyńském a Orbánovi se mi líbí důraz na národní stát a zájmy. To máme jako konzervativci společné napříč Evropou.
Jan Zahradil

Spitzenkandidáti u ledu

Jistotu, že ji europoslanci potvrdí ve funkci, podle Zahradila nemá ani konečná kandidátka na předsedkyni Komise Ursula von der Leyenová. Problém s ní má německá sociální demokracie, zelení i stoupenci modelu tzv. spitzenkandidátů, kteří těžce nesou, že byl dán k ledu.

Robert Schuster: Navržená šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová musí přesvědčit hlavně své krajany

Manfred Weber a Ursula von der Leyenová

Je to přesně 61 let, které od sebe dělí jména dvou německých politiků, Waltera Hallsteina a Ursulu von der Leyenovou.

„Byl to systém, který vymysleli v Evropském parlamentu, a pokusili se jím ohnout evropské smlouvy ve svůj prospěch a vyšachovat Evropskou radu z možnosti rozhodovat. Byl to krok přes čáru,“ hodnotí Zahradil, který je předsedou a volebním lídrem Aliance evropských konzervativců a reformistů.

Von der Leyenová má zatím podle Zahradila podporu zhruba 280 poslanců, ke zvolení ale potřebuje přibližně o sto hlasů víc.

Evropští konzervativci prý zatím nemají jasno, zda lidoveckou kandidátku podpoří. Vadím jim její eurofederalistické názory, kladný postoj k vytvoření společné evropské armády. Důležitá bude i otázka ekonomických opatření pro boj s klimatickou změnou, což je citlivé téma pro střední a východní Evropu.

„Jestli bude von der Leyenová lepší, to se teprve ukáže. Určitě je méně konfliktní, kontroverzní a ideologická než Timmermans. Ale dlouhodobé strategické záměry, které má s Unií, ty jsou zatím neznámé,“ uzavírá Zahradil.

autoři: Jan Bumba , ert
Spustit audio

Související