Mlčící většina je s Českou televizí velmi spokojená, pouze to nekřičí nahlas, říká Luboš Beniak
„Chtěl jsem být sportovní novinář, bavilo mě psát a klást slova vedle sebe. O politice jsem v osmnácti, devatenácti letech neuvažoval,” říká o svém studiu na Fakultě žurnalistiky v době Charty 77 nedělní host Osobnosti Plus a Barbory Tachecí, Luboš Beniak, novinář, manažer a člen rady České televize.
„Charta nebyla událost, která by vibrovala společností. Těžko se to vysvětluje. Zvlášť počátek toho všeho. Mnou vibroval nejdřív strach z maturity, z toho, že nedělám dobře fotbal, že se nedostanu na vysokou,” vysvětluje Beniak, proč se rozhodl v době totality studovat obor žurnalistiky.
„Na fakultě jsem neměl moc kamarádů, chodil jsem tam také jen první semestr, abych nemusel to, co se tam říkalo, poslouchat. Chtěl jsem školu dokončit, abych potom nešel na vojnu na dva roky, ale jako vysokoškolák pouze na rok,” ještě moderátorce osvětluje celou situaci a vnímání událostí z pohledu mladého člověka.
Novinář a manažer, bývalý šéfredaktor Mladého světa Luboš Beniak se narodil 7. července 1957 v Praze. Po základní škole absolvoval pražské Gymnázium Nad Štolou. Následně vystudoval Fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy v Praze. V letech 1979 až 1992 působil v týdeníku Mladý svět, a to postupně jako sportovní redaktor, vedoucí kulturní rubriky a od roku 1989 šéfredaktor. V roce 1995 nastoupil do nakladatelství a vydavatelství Reader's Digest Výběr na pozici vedoucího české pobočky, od roku 1999 byl generálním ředitelem pro střední Evropu. Společnost v roce 2013 opustil. V březnu 2014 byl zvolen Poslaneckou sněmovnou PČR členem Rady České televize. Je ženatý a má dvě děti.
Česká televize a její budoucnost
Moderátorku zajímá, jak vnímá ve své funkci člena Rady České televize obraz mediální instituce u veřejnosti, která je podřízená poslancům. „Mlčící většina společnosti je podle výzkumů a statistik s Českou televizí velmi spokojená, pouze to nekřičí nahlas. Myslím, že politici v čele s Andrejem Babišem si uvědomují, že s pokusy o ovládnutí veřejnoprávních médií by mohli velmi tvrdě narazit,” říká.
„Aby se změnil chod České televize, musel by se změnit generální ředitel. Toho může odvolat jedině Rada České televize a důvod musí být obhajitelný i před soudem,” reaguje novinář a televizní radní na to, proč není nervózní, že o postu generálního ředitele České televize rozhoduje v Poslanecké sněmovně Ano 2011, SPD a KSČM. „Cesta k razantní změně České televize vede pouze přes razantní změnu zákona, který se televize týká,” dodává.
Většina sportovních novinářů jsou bývalí netalentovaní sportovci.
Luboš Beniak
Babiš jako symptom doby
K celkové společenské situaci Beniak skeptický není, nicméně vnímá politické vlivy.
„Majetek Andreje Babiše se od jeho nástupu do politické funkce více než zdvojnásobil v řádu desítek milliard. V roce 2016 poprvé dostal Agrofert na dotacích vice, než zaplatil na daních. Pro naši společnost je to symptomatické. Ale slova o změně režimu pod jeho vládou jsou pro mě příliš silná. Pořád je to parlamentní dermokracie a situace je daleko liberálnější, než se jeví například v Polsku nebo Maďarsku,” uzavírá novinář.
Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s jejím hostem. Dozvíte se například, proč netouží po postu generálního ředitele České televize.
Související
-
Mívám skepsi z toho, že se v naší zemi nedá nic dělat, říká Jan Kasl
„Zažívám skepsi z nekompetentních lidí,” říká host Osobnosti Plus, architekt, politik a bývalý primátor Prahy Jan Kasl...
-
Raději si s lidmi píši, než s nimi mluvím, říká Petra Soukupová
„Povaha mé práce obsahuje samotu. Myslím, že to není nezbytné, ale spíš běžné. Pro mě to byla ale i volba,“ říká spisovatelka a scenáristka Petra Soukupová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
