Menší požáry prospívají klimatu, zjistili vědci. Udrží uhlík v rašeliništích

11. červenec 2020

Při velkých požárech unikají do atmosféry velká množství skleníkových plynů. Naopak malé požáry ale přírodě prospívají. Z nové studie plyne, že na rašelinných půdách se díky nim vytvoří krusta, která brání emisím.

Čtěte také

Rašeliniště jsou klíčovými zásobárnám uhlíku na světě. I když pokrývají jen 3 % zemského povrchu, je v nich uskladněn srovnatelný objem uhlíku jako ve všech rostlinách na planetě. 

Při velkých požárech z rašelinišť uniká hodně uhlíku do atmosféry a mění se tak její složení. To se stalo nedávno například v pralesech Indonésie, kde hořely stromy i rašelina.

„Uvolněné množství oxidu uhličitého odpovídalo desítkám procent CO2, který vypustíme spalováním uhlí, ropy a zemního plynu za celý rok,“ upozorňuje odborník na životní prostředí Vojtěch Kotecký. 

Mírné požáry

Nová studie v časopise Global Change Biology se zaměřila naopak na mírné požáry, k nimž v krajině dochází už po tisíciletí. Ověřila, že takové menší incidenty přírodě spíš prospívají. „To je situace, kdy požár jen prolétne krajinou, spálí suchou vegetaci, která je na rašeliništi od loňského roku a nezanechá za sebou velké následky,“ vysvětluje biolog. 

Dobrovolníci obnovují mokřady na Soumarském rašeliništi v Národním parku Šumava

Mírné ohně rašelinu pročistí a posílí její odolnost. Autoři studie zjistili, že to platí pro různé oblasti světa, od severských ekosystémů až po tropy, a to i v dobách velkého sucha.

„Když se sečte bilance za několik let nazpět, zjišťujeme, že požár vedl ke snížení množství uhlíku, které se z rašeliniště uvolňuje,“ vysvětluje Kotecký.

Chemie, houby a mikroby

Jedním z důvodů očistného účinku malých požárů je, že mění chemické složení rašeliny a činí ji tak odolnější vůči rozkladu. Oheň vyvolá chemické reakce, v jejichž důsledku uhlík zůstane uložen v půdě. 

Spoluator studie profesor Neal Flanagan to přirovnává k efektu při výrobě pochoutky crème brûlée. Cukrář nechá zkaramelizovat třtinový cukr a dezert v té chvíli pokryje tenká krusta. 

Druhý důvod, proč jsou mírné ohně prospěšné, je, že ničí houby a mikroby, které přispívají k rozkladu půdy v rašeliništích. 

Ochrana před suchem

Rašeliniště dokážou také zadržet vodu v krajině. Zachytávají deště a pomalu je vypouštějí. V řadě zemí světa se proto rašeliniště obnovují. Na našem území se to děje například v Krušných horách.  

Čtěte také

„Pomáhají chránit před suchem i před povodněmi. Když začne hodně pršet, velká část vody se zadrží v rašeliništi a neodteče na vesnice a města v údolí,“ vysvětluje Kotecký. V Británii obnovu rašelinišť podle něj dokonce platí vodárenské společnosti. Vědí, že dokáže zadržet dešťovou vodu třeba dva roky.  

„Čistě komerčně je pro ně výhodné, že nahoře v povodí mají uchované rašeliniště, které jim bude vydávat kvalitní čistou vodu soustavně a že nebudou muset řešit nedostatek vody v suchém období,“ dodává odborník na životní prostředí Vojtěch Kotecký.

Proč se někdy nehodí sázet stromy? A jak původní obyvatelé jižní a severní Ameriky ovlivnili přírodu, ve které žili? Debatují odborník na ochranu životního prostředí Vojtěch Kotecký a herečka Kamila Špráchalová. Poslechěte si celý pořad Martiny Maškové.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.