Listopad 1989 očima šéfredaktora Rudého práva
Víme už vše o listopadu 1989 a detailech pádu komunistické moci? Historikové se shodují, že známe průběh klíčových událostí a jejich výsledek, „jemná mechanika“ některých procesů nebyla ale dodnes zcela objasněna.
Typickým příkladem je stále ne zcela jasná odpověď na otázku, kdo a proč dal pokyn k brutálnímu zásahu bezpečnostních složek proti demonstrantům v centru Prahy 17. listopadu 1989.
Čtěte také
Ani nejjednodušší otázka (komu to mohlo prospět?) totiž nepřináší jednoduchou odpověď; lidí, kteří mohli nebo dokonce chtěli těžit z toho, co vyvolá násilí proti studentům, bylo víc. Badatelé jsou proto vděčni za každý nový pramen, který dokáže alespoň něco ze zákulisí podzimu 1989 objasnit.
Slepé střevo KSČ
Takovým materiálem jsou doposud nepublikované deníkové zápisy Zdeňka Hořeního (narozen 1930). Byl to dlouholetý šéfredaktor ústředního komunistického deníku Rudé právo. A stejně jako Rudé právo bylo v letech nesvobody nejen novinami, ale svého druhu institucí, tak i jejich šéfredaktor nebyl jen manažerem novin, ale také nikoli nevýznamným politickým aktérem.
V případě Zdeňka Hořeního není tak důležitá jeho poslanecká funkce (v letech 1986 až 1990 zasedal ve Sněmovně lidu Federálního shromáždění).
Vždyť i sami komunisté vnímali parlamenty očima Vladimira Iljiče Lenina – jako nepotřebné instituce, které postupem času zaniknou. Hoření byl ale také členem sekretariátu ÚV KSČ, tedy orgánu, kde se – jeho slovy – řešila „halda věcí málo zajímavých“. Orgánu, který sám Hoření později označil za „slepé střevo“ komunistické strany.
Deníky v kontextu
Na podzim 1989 se ale i v tomto „slepém střevě“ odehrávaly věci, které dnes mohou osvětlit zákulisí hroutící se komunistické moci.
„Zdeněk Hoření docházel i v listopadu 1989 na nejvyšší jednání komunistických vůdců a nejen z toho si dělal privátní zápisky. Oficiální záznamy z těchto jednání nejsou zachovány v celistvosti nebo jsou různě upravované. Jeho zápisy jsou tak jedinečnou sondou do tehdejšího dění v komunistickém vedení a do fungování oficiálních československých médií,“ říká historik Michal Macháček, mimo jiné autor zatím posledního velkého životopisu Gustáva Husáka.
Právě Michal Macháček získal exkluzivní souhlas pro citace z deníků Zdeňka Hořeního; některé pasáže z nich nabízí posluchačům v pořadu Portréty, komentuje je a zasazuje do historických souvislostí. Vysíláme v repríze.
Související
-
Luboš Palata: Važme si premiérů slavících 17. listopad 1989. I když to jsou Babiš a Pellegrini
Český premiér Andrej Babiš a předseda slovenské vlády Peter Pellegrini se na společném zasedání vlád dohodli na tom, že společně oslaví 30. výročí 17. listopadu 1989.
-
Politika je už zas doménou „těch druhých“, myslí si člen polistopadové vyšetřovací komise Bartuška
Václav Bartuška, zvláštní velvyslanec pro otázky energetické bezpečnosti, dřív člen parlamentní vyšetřovací komise událostí 17. listopadu 1989. Host Vlastimila Ježka.
-
Československá ekonomika byla v listopadu 1989 dlouhodobě nemocná, ale neumírala, popisuje ekonomka
Jedním z mýtů, které souvisejí s listopadem 1989, je to, že fungovaly podniky a ekonomika šlapala. A co se stalo potom? Má se tím naznačovat, že poté vše zkrachovalo.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
