Konec roku 1994: Ruská agrese vůči Čečensku, návrat Vladimíra Mečiara, modré želvy a červení bobři

V prvních říjnových dnech otevíraly zpravodajské relace Českého rozhlasu zprávy ze Slovenska. Konaly se tam totiž předčasné parlamentní volby. „Seznámil jsem se s výsledky slovenských voleb s určitou lítostí a zklamáním,“ řekl tehdy Českému rozhlasu Miloš Zeman, předseda sociální demokracie, nejsilnější české opoziční strany.

Volby velmi výrazně vyhrálo Hnutí za demokratické Slovensko, v jehož čele stál Vladimír Mečiar. Levicový politik, který byl předsedou slovenské vlády od června 1992 do března 1994 a ukázal se jako muž s autoritářskými sklony.

Čtěte také

Jaro 1994: Premiérova maminka bez rozhlasu. Polít se benzínem je lepší, než čekat na hranicích

V České republice se v říjnu řešila mezinárodní ostuda, kterou si uřízla policie. Policisté totiž nejprve v září u Františkových Lázní při silniční kontrole z nedbalosti zastřelili německého občana a 10. října nedaleko Příbrami postřelili dalšího Němce. Muž byl vážně zraněn a převezen na pražskou Homolku, kde o dva dny později zemřel.

Z těch dobrých zpráv můžeme zmínit představení nového vozu – Škody Felicie. Jejího slavnostního uvedení se zúčastnil také prezident Václav Havel, který se jím projel. Český rozhlas byl u toho a zeptal se hlavy státu na dojmy z jízdy.

„Je to takové rodinné autíčko pro střední vrstvy. Doufám, že jim bude i finančně dostupné,“ řekl. 

Zpravodajství Českého rozhlasu v listopadu varovalo před – jak bychom dnes řekli – šmejdy, kteří tahali z důvěřivých lidí peníze. Tehdy tak činili prostřednictvím zasilatelských společností, které lidem posílaly nevyžádané katalogy s lákavými „výhodnými“ nabídkami. Po zaplacení dostali lidé velmi nekvalitní, zato pořádně předražené zboží. 

Domácí dění poněkud rozvířila nepovolená demonstrace Sládkovců na Václavském náměstí 28. října.

Republika si také připomněla páté výročí sametové revoluce. Oslavy ještě hledaly svou podobu, rozhlas tehdy natočil anketu s mladými lidmi, jestli si ještě revoluci připomínají, nebo je to pro ně den k zapomenutí. „Ještě furt se nemůžu zbavit radosti z toho. Byla to nádhera,“ řekl jeden z dotázaných a většina odpovídala podobně.

Čečenský pokus o samostatnost

To v zahraničí se děly mnohem dramatičtější věci. Po dohodě Izraelců s Palestinci začala vystrkovat růžky organizace Hamás, na území bývalé Jugoslávie se stále vedla nesmírně krvavá a krutá válka a další vleklé krveprolití začalo na konci podzimu v Čečensku.

Čtěte také

Zima roku 1994. Tajemná světla nad Novým Borem, Václav Klaus chvátající do EU, zákaz dovozu českých potravin na Slovensko

V listopadu tam ruské síly provedly nejprve pozemní útok. V prosinci 1994 mohli posluchači Českého rozhlasu každý den slyšet o ruských náletech na čečenské hlavní město Groznyj. Rusům se totiž nelíbilo, že Čečenci se pokusili o samostatnost. Oficiálně ale Kreml hovořil o tom, že chce zemi zbavit teroristů.

„Ruské letectvo dnes v Čečensku poprvé vyzkoušelo své superpřesné laserové rakety. Po civilních obětech bombardování Grozného slíbil prezident Jelcin, že na obyvatelstvo se napříště útočit nebude. Přesto podle zpráv bylo dnes obnoveno bombardování některých čtvrtí,“ informoval 29. prosince rozhlasový reportér David Šťáhlavský.

Modré želvy

Některé zahraniční zprávy zněly na první poslech legračně, ale legrační vlastně nebyly: „K britskému pobřeží se blíží obrovské hejno kachen. Třicet tisíc kachen doprovází menší počet modrých želv, červených bobrů a zelených žab,“ hlásila listopadová zpravodajská relace.

Zvířátka byla samozřejmě z plastu a spláchla je vlna z nákladní lodi už v roce 1992. Od té doby bloudily světovými oceány.

Více si poslechněte v Archivu Plus.