Komisař má prosazovat společné zájmy EU, tvrdí Špidla. Ale vnášet i pohled své země, apeluje Prouza

Vláda od začátku usilovala o silné ekonomické portfolio. Považujete to za správné a odůvodněné?

Tomáš Prouza: Určitě je to dobře, protože a Česko je nejzávislejší z členských států Evropské unie na volném evropském trhu. Jsme exportní ekonomika.

V posledních letech jsme viděli, že řada států porušovala pravidla volného evropského trhu. Viděli jsme, jak během ekonomické krize Německo s Francií rozjely masivní dotační závody, kterým státy jako Česko konkurovat nemůžou.

Je v naprostém zájmu naší země, aby Česko mnohem více mluvilo do hospodářské politiky Unie.

Čtěte také

Ursula von der Leyenová opět v čele Evropské komise? Nebyla žádná alternativa, míní europoslankyně Vrecionová

Vladimír Špidla (SOCDEM): Myslím, že se v tom projevuje jistá omezenost vlády, protože nadřazuje ekonomiku všemu ostatnímu. To je jistý ekonomismus a redukce.

Aby měl člověk v Evropě vliv, je důležité dosáhnout obecného portfolia, které má mnoho průnikových bodů. Portfolia sociálních věcí, životního prostředí, energetiky nebo zahraničních věcí jsou stejně významná.

Mnoho záležitostí v Unii je průřezových a jsou to právě ty průřezové pozice, které dávají vliv. Zda jde o pozici ekonomickou nebo jinou, na tom celkově vzato nesejde. Tím, že se vláda takto omezila, oslabuje svou pozici i možnosti.

Neměla vzít vláda v potaz, že existují i jiná důležitá portfolia, která s ekonomikou přímo nesouvisejí?

Prouza: Energetika i klima, které zmiňoval Vladimír Špidla, do ekonomických portfolií patří, protože mají obrovské dopady právě na ekonomiku jednotlivých zemí. Tedy vše, co bylo jmenováno, kromě zahraniční politiky, z mého pohledu do ekonomického portfolia patří, protože to má zásadní dopad na to, jak funguje evropská ekonomika.

Špidla: Je nepochybné, že ekologická portfolia zasahují do ekonomické oblasti a že udržitelnost má tyto tři pilíře – sociální, ekologický a ekonomický.

Primárně to ale nejsou ekonomická portfolia. Jde o průřezová portfolia se silným vlivem, která zasahují do všech oblastí. Úzce specializovaná portfolia většinou takto silná nejsou.

Společné zájmy

Nakolik má eurokomisař prosazovat zájmy své vlastní země?

Špidla: Důležité je, že nenavrhujeme velvyslance. Komisař v principu nezastává a ani nesmí zastávat zájmy té které země, protože je volen všemi ostatními. Těžko byste jako Čech volil nějakého Francouze, o kterém byste věděl, že bude nadřazovat zájmy své země nad všemi ostatními.

Čtěte také

Proč Unie zaostává? „Málo se spoléhá na trh,“ soudí ekonom. „Sociální stát je hodnota,“ namítá expert

Jde o rozhodnutí celé Unie – její předsedkyně, Rady i Evropského parlamentu. Eurokomisař není zástupcem České republiky.

Prouza: Úspěšný eurokomisař musí vybalancovat tři úkoly – dobře spravovat své portfolio, reprezentovat celou Evropu a své portfolio vést směrem k celkovému evropskému zájmu.

Rolí komisaře je ale i to, aby přinášel pohled země, ze které pochází. I proto členské státy komisaře vybírají, aby v debatě „evropské vlády“ zněly názory, pohledy a zkušenosti různých členských států.

Třetím a nejméně formálním z úkolů eurokomisaře je pomáhat lidem ze své země fungovat v Evropské komisi, v čemž má Česko velký dluh. Čechů na vysokých pozicích je velmi málo. A ať chceme nebo ne, vždycky je to o podpoře a lobbingu členských států.

Zažil jsem eurokomisaře, kteří komunikovali se svou vládou, do své země se často vraceli a vysvětlovali, co se v Bruselu děje. Zažil jsem ale i takové, kteří se v Bruselu zavřeli. Myslím, že teď je klíčové, aby nový eurokomisař dál komunikoval se svojí zemí a vnímal, co se v ní děje.

Špidla: Eurokomisař musí komunikovat se svou zemí, ale současně také se všemi ostatními členskými zeměmi, z nichž žádnou nesmí opomíjet.

Přináší s sebou svou zkušenost, ale nemůže přijímat instrukce své země. Tím by rozbíjel základní koncept Evropské unie, tedy vědomí, že existují věci, které jsou společné.

Naším i společným zájmem je fungující Evropská unie. A tento společný zájem má být zastáván s maximální kompetencí. Příslušnost k politické a kulturní rodině je důležitější než ta čistě národní.

Síkela ano, ale kde je žena?

Vybrala vláda v osobě ministra Síkely správného kandidáta na budoucího eurokomisaře?

Prouza: Rozhodně ano. Zažil jsem Jozefa Síkelu během českého předsednictví a myslím, že vláda dobře vybrala člověka, který se orientuje v mezinárodním prostřední, které je pro něj přirozené i vzhledem k jeho minulé kariéře, velmi dobře mluví anglicky a německy.

Čtěte také

Investiční Evropská komise, nebo moloch? Co chystá Von der Leyenová v europarlamentu?

Myslím, že to bude velmi dobrý kandidát a dokáže to, co je pro eurokomisaře klíčové, tedy vyjednávat s členskými státy dohody nad citlivými záležitostmi, které bude řešit.

Špidla: Je to jistě kandidát, kterého můžete navrhnout vzhledem k jeho mezinárodním zkušenostem i členství ve vládě. Ale zda bude dobrým komisařem, to se ukáže až v řádu let.

Zvolila vláda vhodnou strategii, i když namísto dvou kandidátů na eurokomisaře, které požadovala předsedkyně Evropské komise, navrhla jenom jednoho?

Prouza: Vypadá to, že všechny členské státy, které oznámily nominace, jmenovaly pouze jednoho kandidáta. V minulých volbách požádala Ursula von den Leyenová o dva kandidáty namísto jednoho, o němž jednoznačně hovoří smlouvy.

Tímto krokem však členské státy odevzdávají svou pravomoc vybrat do jejích rukou. Zdá se mi, jako by se premiéři členských států dohodli na tom, že to tentokrát neudělají a pravomoc nominovat kandidáta si vezmou nazpět.

Špidla: Požadavek dvou kandidátů, muže a ženy, má svůj smysl, protože ten rekrutační zdroj zkrátka není tak velký, a když ho omezíte na polovinu, je to problém. Podle mě je tento požadavek sám o sobě rozumný, ale není nijak definován smlouvami.

Jak hodnotí požadavek rovného zastoupení mužů a žen v Evropské komisi? Mohou mít ty státy, které navrhly na pozici komisaře ženu, větší šanci dostat se k silnějšímu portfoliu? A mohla by česká vláda kandidátku ještě doplnit? Poslechněte si celý pořad Pro a proti.