Kojenci se smějí podobně jako šimpanzi
Zatímco dospělí a starší děti se smějí spíš při výdechu, kojenci i při nádechu. Vědci zjistili, že jejich smích se podobá smíchu šimpanzů. Přechod na dospělý styl smíchu souvisí s rozvojem hlasivek a řeči.
Autorka studie Dita Sauterová se studenty a kolegy z Nizozemska zkoumala videa 44 kojenců od 3 do 18 měsíců věku. Zjistila, že přechod na dospělý styl smíchu souvisí s tím, jak máme vyspělé hlasivky. Studii prezentovala na sjezdu Americké akustické společnosti.
Indonéské Borneo přišlo o celou čtvrtinu deštných pralesů za jediný rok. Kvůli palmovému oleji, říká ekolog
Obliba palmového tuku v potravinářství a chemickém průmyslu si vybírá vysokou daň. Kácí se obrovská území deštných pralesů, se kterými mizí nejen „plíce Země“, ale i další fauna a flóra. Původně primatolog, etolog a ekolog a dnes výzkumný pracovník České zemědělské univerzity v Praze a ZOO Ústí nad Labem Stanislav Lhota se snaží deštné pralesy Indonésie zachraňovat.
Dospělý šimpanz nebo gorila vyjadřují smíchem spokojenost a blahobyt. Šimpanzi se smějí hlavně při vzájemném kontaktu. Smích jiných primátů je emočně založen stejně jako u člověka, jen jsme ho zdokonalili:
„Člověk to dopracoval do té fáze, že se směje také na dálku a někdy i sám sobě,“ říká zoolog Miloš Anděra.
Úsměv a smích
Úsměv kojence rozeznáváme až po několika měsících, podobné to je u mláďat šimpanzů. „Když je zvíře malé, také se nesměje, sleduje matku. Smích se začíná objevovat, když si hraje,“ uvádí Stanislav Lhota.
Vědci také upozorňují, že lidský smích a úsměv mají různý původ. „Náš úsměv je tiché gesto a nemá se šimpanzím smíchem nic společného,“ vysvětluje Lhota. Podle něj jde o grimasu, která u opic vznikla spíš ze strachu a podřízenosti.
Primáti mají rychlý a viditelný výdech a z něj zřejmě smích vznikl. Primatolog Stanislav Lhota pracuje s orangutany, kteří se smějí potichu. „Když jsem pod stromem, vlastně ho neslyším,“ popisuje Lhota.
„Smích člověk zdědil po svých předcích primátech, jmenovitě po šimpanzích, kteří jsou nám geneticky a vývojově nejblíž,“ doplňuje Miloš Anděra.
Vzácnost smíchu
„Funkcí smíchu je dát ostatním zvířatům najevo: já si hraju, pojďte si se mnou hrát,“ argumentuje Stanislav Lhota.
Mnozí z nás si myslí, že se smějí třeba delfíni, ale mají přitom jen minimální tvářovou mimiku, smích dávají najevo akusticky. Vydávají tóny, které třeba ani neslyšíme.
„Smích je mezi zvířaty vzácný, je ho schopna jen malá část z nich,“ připomíná Miloš Anděra.
Poslechněte si celou Laboratoř, kde primatolog Stanislav Lhota, autor českého názvosloví savců Miloš Anděra a herec Kajetán Písařovic diskutují také o primátech z Karibiku a savcích ve městě.
Související
-
Smích jako zbraň proti fanatismu. I za normalizace byl humor zrcadlem doby
Říká se, že humor má osvobozující charakter. V obtížných dobách vzniká největší množství vtipů, ale také se v totalitě i za vtipy chodí do vězení.
-
Neodstraňujte ropné plošiny, vyzývají vědci. Trubky výrazně prospívají podmořskému životu
Ropné plošiny podporují bohatý podmořský život. Alespoň to vyplývá ze studie mezinárodního týmu vědců.
-
Mumie Ata není mimozemšťan, ale dítě s genetickými mutacemi
Zdá se, že zastánci teorií o mimozemských návštěvnících naší planety mají o námět méně. Vědcům se totiž podařilo rozluštit tajemství chilské mumie z pouště Atacama....
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
