Klause nebo Zemana objala Havlova skupina v OF proto, aby se zbavila exkomunistů. Byla to chyba, myslí si pamětníci

25. listopad 2019

Po 17. listopadu 1989 ležela moc na ulici a šlo o to, kdo ji zvedne. Tak vypadá jedna ze vzpomínek lidí z koordinačního centra Občanského fóra (OF). Optikou dění, kterému je už 30 let, je důležitý ještě jeden moment.  

Čtěte také

„Zapomíná se na to, že jsme sice vytvořili OF, měli jsme základní strukturu a snažili se cosi formulovat, ale po celém Československu se rozjel proces, který nám vyrazil dech,“ vzpomíná jeden z členů koordinačního centra Petr Kučera.

Lidé totiž nečekali, až za nimi přijede nějaký informátor z centra OF, ale vzali iniciativu do svých rukou a „jen nám hlásili: udělali jsme támhleto nebo tamto. Bylo to mimořádné vzepjetí lidí celé republiky.“

Podle Kučery byl nesmírně důležitý okamžik, kdy poznali, že proti nestojí žádná síla, „ale moc ležela na ulici, a to velmi brzy. Bylo jen otázkou, kdo se jí ujme. Dnešním pohledem se jí velice šťastně chopili lidé z OF a další. Kdo se tehdy nepřihlásil k moci, tak ji neměl,“ vzpomíná.   

S Kučerou souhlasí i Jan Štern, tehdy předseda organizační komise OF a člen rady koordinačního centra, který je dnes producentem. „Každý má svůj příběh ze sametové revoluce a nejvíc se vypráví ten nejvíc viditelný… Samotná organizační komise vlastně vznikla, protože tady byly stovky tisíce regionálních OF, na podnicích a vlastně všude. To byli velmi aktivní lidé, kteří si brali moc do vlastních rukou.“

Havel vs. Čalfa 

Zvolení Václava Havla prezidentem se dnes přičítá Mariánu Čalfovi, který to měl socialistickým poslancům nařídit. Čalfa byl Slovák, který byl za normalizace funkcionářem KSČ a za vlády Lubomíra Štrougala dokonce ministrem, po roce 89 se stal prvním předsedou vlády ČSSR (a pak ČSFR).

Čtěte také

„Možná, to tak bylo, ale my zorganizovali, aby na všech volebních obvodech lidé z místních OF zašli za svými poslanci. A řekli jim, že jestli tu ruku nezvednou, tak to ať se ani domů nevracejí. OF tehdy fungovalo jako sebevědomá a velmi mocná síla.“    

Důležité pak prý bylo jedno z hesel, která oblepila republiku: Nejsme jako oni. „Bylo to mimořádně důležité, protože se tak mohlo čekat, že se i k bývalým komunistům budeme chovat slušně a lidsky,“ vzpomíná další člen koordinačního centra OF Ivan Fišera.

Komunisti si prý dobře uvědomovali, že jsou na konci. „Byli totálně rozkotlaní. Uvědomovali si, že je to tady už špatné, v rozkladu. A když se v tehdejším Sovětském svazu začala měnit situace, byli si dobře vědomi toho, že jim svíce dohořívá. Plno z nich se tak dost rychle chtělo obhájit i před sebou,“ myslí si.   

Podle Kučery lidé z Občanského fóra žili trochu v iluzi, že za nimi stojí celá republika – ale po 30 letech se domnívá, že podporovatelů byla tak půlka. „Víte, ono KSČ prošly dva miliony lidí a všichni se po listopadu mohli o svou existenci obávat. Možná, že tam někde je prvopočátek toho, že v současné, prosperující společnosti máme dost výraznou část, která je najednou velmi kritická k minulosti, nebo se projevují stylem, který až vzbuzuje obavy.“

Havel jen rozdával funkce

Jan Urban, další muž, který byl u OF od začátku, pokračuje a poukazuje na důležitou věc, na kterou se úplně zapomíná: „Havel totiž už po návratu z Letné prohlásil totálně nesmyslnou věc, a to že OF splnilo svůj úkol a teď je to na odbornících. Což ale znamenalo, že jsme se zbavili odpovědnosti.“

Debatují (zleva) Petr Kučera, Ivan Fišera, Jan Urban (v popředí), Jan Štern a moderátor diskuse Jan Vávra

Byl to prý začátek „přihazování pozic naprosto nicotným figurkám, třeba budoucímu ministrovi vnitra Richardu Sachrovi, který se bál jen svobodných zednářů, nebo Václavu Klausovi a Miloši Zemanovi. To byli naprosto nepodstatné, odborné autority, které Havlova skupina objala jen proto, aby se zbavila exkomunistů… Třeba armádu jsme dali (Milanovi) Václavíkovi, o kterém jsme ale věděli, že na nás chtěl poslat tanky.“  

Podle Urbana vše skončilo během pár týdnů, když se začaly obsazovat národní rady a Federální shromáždění. „Přitom tam byly jasné programové námitky od lidí jako Viki Vavroušek nebo Ivan Dejmal. Ti říkali: Nedělejme to, přerušme kontinuitu komunistů, ať do voleb vládne 30členná skupina, která se může zpětně potvrdit. Ale už legálně zvoleným parlamentem. Jenže to už nikoho nezajímalo.“

Po rozhodnutí, že Havel bude kandidovat na prezidenta, se i se svou skupinou z OF stáhnul. Nakonec Občanské fórum do voleb šlo. 

Kromě nestraníků kandidovalo ve volbách roku 1990 pod hlavičkou OF celkem 14 politických subjektů. Od reformního komunismu (Obroda) nebo krajní levice (Levá alternativa), taky ale KAN (Klub angažovaných nestraníků), Křesťansko-sociální strana nebo Klub sociálních demokratů OF.

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu. Ptal se Jan Vávra.   

Spustit audio

Související