Když staří muži sázejí stromy, v jejichž stínu si nestihnou pohovět

31. srpen 2019

Aleje a stromořadí vytváří typický ráz české krajiny. Ostatně jejich krásu mnohokrát ztvárnili malíři nebo fotografové. Dříve byly vysazovány z mnoha důvodů. Dávaly stín pocestným a skýtaly potravu lidem i zvěři.

Lipová a jírovcová alej s křížovou cestou mezi Kvasicemi a Novým Dvorem

Vysazování stromořadí bylo nařizováno i panovníky. Od dob císařovny Marie Terezie se sice mnohé změnilo, ale ještě v průběhu 20. století politika systematické podpory údržby alejí platila.

Jak je uvedeno v knize Aleje české a moravské krajiny, vznik alejí je spojen s lidskou touhou po bezpečné přírodě, která člověka vede a chrání za nepříznivého, mlhavého či bouřlivého počasí, případně jej a jeho povoz v horkých dnech kryje před sluncem.

V 16. století píše významný architekt Andrea Palladio, že na venkově se dosahuje krásy cest stromy zasazenými po stranách, a zároveň mluví o tom, že aleje dokáží obveselit duše a stínem nám činit pohodlí.

Ořešák černý v zámeckém parku v Kvasicích

Není divu, že i slovutný Aristoteles zůstává navždy spojen s alejemi. Založil totiž filozofickou školu zvanou peripatetická, kde se vyučovalo při procházkách stinnými alejemi a sloupořadími.

Cesta ke kvasické Kalvárii

A jaký je stav alejí v dnešní době? Částečnou odpověď na tuto otázku nám může nabídnout výlet do Kvasic na Kroměřížsku. Městečko Kvasice se může chlubit řadou přírodních a historických skvostů. Pětadvacetimetrový ořešák černý rostoucí v zámeckém parku se honosí titulem Strom roku České republiky a v roce 2018 figuruje jako český zástupce v soutěži evropské.

Habrová alej v zámeckém parku v Kvasicích

Vedle něj v katastru Kvasic upoutají pozornost i dva památné duby letní. Jeden roste u bývalého cukrovaru a druhý v parčíku u Proskovcovy vily. Do Kvasic se však můžete vypravit i kvůli alejím. Tři z nich jsou chráněné a každá je svérázná.

Vlastníci půdy od dob baroka přejímali roli tvůrců krajiny. Ta se tehdy přiblížila ke stavu trvalé udržitelnosti. Jinými slovy: byla využívána a přetvářena citlivě bez negativních trvalých následků. V porovnání s dnešní materialistickou dobou je to přístup nanejvýš osvícený.

Navazovat na něj se snaží i v Kvasicích, byť je to obtížné především v lokalitách, kde obec není vlastníkem pozemků. Investice do veřejné zeleně se mnohdy zúročí v horizontu desetiletí.

Jasanová alej u Kvasic

Jedno řecké přísloví praví, že společnost roste pouze tehdy, když staří muži sází stromy, v jejichž stínu si už nestihnou pohovět. Jak dlouho bude v Kvasicích stínit silnici i starou křížovou cestu chřadnoucí listnatá alej, záleží především na tom, jak si jí budou vážit nejen místní obyvatelé, ale i krajští správci silnic. Cesta ke kvasické Kalvárii, při které se střídají stromy s poutními zastaveními, je svým způsobem jedinečná.

autor: Petr Slinták
Spustit audio

Související