Když se v divadle všichni nenávidí, na jevišti to pak jiskří. I když raději mám dialog, říká divadelní režisér Jakub Nvota

„Je to náročné, protože kdyby se to náhodou nepodařilo, tak všichni řeknou: ‚To je jasné, dělal to Slovák a ten tomu nemůže rozumět.‘ Vždycky cítím trochu větší tlak. Ten by ale cítil jakýkoliv český režisér, kterému by dali dělat na Slovensku slovenskou klasiku.“

Čtěte také

Petra Špalková: Doufám, že mi texty rolí zůstávají v hlavě. I když jsem kdysi zapomněla psa u pošty

Když režíroval v Národním divadle v Brně Saturnina, říkal si: „Když to náhodou pokazím, tak to bude jasně proto, že takovou českou tutovku dělá Slovák.“ Naštěstí se to ale nestalo, dodává s tím, že představení se s úspěchem hraje už mnoho sezon.

Divadlo obecně vnímá jako dialog, ostatně už scénář je rozhovor. A režisér pak o hře mluví s herci a s výtvarníkem i hudebníkem. „Pro mě je důležité vést rozhovor. A ten může probíhat i tím, že herec něco předvádí, hudebník něco pošle a režisér na to reaguje. Nikdo nikoho netlačí, ale jen jsou pozorní k tomu, co společně vzniká,“ vyzdvihuje.

A právě schopnost empatie a vnímání toho, na co myslí druhý, považuje Jakub Nvota za největší kouzlo divadla. 

Když to jiskří

Nvota působí jako režisér na volné noze, vstupuje tedy do různých divadel a seznamuje se s tamní atmosférou. „Pochopit ji je důležité. Není výhodné, když je atmosféra na jedné straně příliš přátelská, to potom divadlo začíná zpomalovat, stagnovat a stává se zájmovým kroužkem na výletě. Pak hledáte nějaký vzruch, který by lidi nastartoval,“ tvrdí.

Čtěte také

Tereza Kostková & Jakub Nvota: Položit správnou otázku je umění

Jistou výhodu pro režiséra má naopak to, když je atmosféra v souboru napjatá. „Přijít do prostředí, kde každý nenávidí každého a všichni si hladí svoje ego, taky není ideální. Ale paradoxně je to pak na jevišti lepší, protože tam to pak jiskří,“ uvažuje.

Jako režisér vede ve hře Na útěku svou manželku Terezu Kostkovou a tchýni Carmen Mayerovou. Rodinné vazby ale nejsou na obtíž, obě herečky totiž k věci přistupují profesionálně, tvrdí Nvota a dodává, že doma se o práci baví spíš jen výjimečně.

Poslechněte si celý audiozáznam Hovorů Tatiany Čabákové.