Kde se vzali Pygmejové
Předkem všech etnických skupin afrických Pygmejů je zřejmě jedna jediná populace, která existovala asi před 20 tisíci lety.
Pralesy centrální Afriky kromě jiných domorodců obývají Pygmejové, pro které je typický nízký tělesný vzrůst a životní styl lovců a sběračů. Pygmejové se dělí na dvě hlavní skupiny, které od sebe odděluje vzdálenost několika tisíc kilometrů. Otázkou proto bylo, kdy měli tito lidé naposledy společné předky a jaké jsou jejich vztahy k dalším obyvatelům centrální Afriky.
Odpověď přinesla genetická studie Pygmejů a jejich sousedů z kultur, které se živí zemědělstvím. Podle jejích výsledků, zveřejněných v časopise PLoS Genetics, se zdá, že populace předků pygmejských lovců-sběračů a zemědělců se od sebe začaly oddělovat asi před 60 tisíci lety - tedy ve stejném období, v jakém v Africe probíhala mohutná lidská migrace. Mnohem později, před 20 tisíci lety, se pak ode sebe oddělily také dvě hlavní skupiny Pygmejů. Došlo k tomu paralelně s klimatickými změnami, které vedly k ústupu rovníkových deštných pralesů.
Společný původ všech afrických Pygmejů autory studie také dovedl k závěru, že důvodem jejich nízkého vzrůstu není vliv prostředí, jak bývá často navrhováno. Jako pravděpodobnější se autorům studie zdá, že Pygmejové nízkou výšku spolu s dalšími sdílenými fyzickými charakteristikami zdědili od svých společných předků.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.