Každá škola má už dnes slušnou autonomii. Nemusí ve všem čekat na stát, myslí si ministr Plaga

Michal Komárek: Maturita stále ve zmatku

• Upravit
• Smazat

Ministr školství navrhl další změnu státních maturit. Maturita prošla už tolika změnami a zmatky, že je čím dál zjevnější, že její koncepce je nedomyšlená.

Jak to dopadne s tolik diskutovanou povinnou maturitou z matematiky? „V tuto chvíli a podle stávající legislativy stále platí, že povinná maturita z matematiky bude od jara 2021 pro všechny žáky lyceí a gymnázií. O rok později pak pro všechny ostatní. Já připravil novelu, která chce tento termín posunout. Pro všechny o rok,“ říká v Interview Plus ministr Plaga.

„Změna by ale měla být i v oblasti struktury maturitních zkoušek. Stát si ponechá pouze didaktické testy, zatímco třeba slohovka a ústní část u češtiny (a totéž platí i u jazyků) půjde zpátky do škol,“ dodává.

Při debatách, jestli je povinná maturita z matematiky nutná, nebo ne, Plaga došel k závěru, že se musí „podívat i do střev. Tedy jestli jde koncipovat tak, aby byla užitečná.“ Sám prý má maturitu z matiky, ale ani dnes nedokáže říct, co by tam dál mělo být (a co už ne).

„Podstatné totiž je, že se člověku rozvíjí logické myšlení. To je totiž ten střet o obsahu… Nikdy to nebude 100 % příkladů na trojčlenku a finanční gramotnost, ale některé z obecných matematických pouček, pravd, pravidel, tam být musejí, i když někomu přijde, že to pak v životě nikdy nepoužije. Když se je učíte, pomáhají vám chápat svět,“ myslí si.

Co vlastně učit?

K nejčastějším steskům kantorů patří přetížené osnovy, kdy vlastně nikdo pořádně neví, co má učit. „Revize rámcových vzdělávacích programů, na které pracujeme,... ukazuje, že osnovy opravdu mají hodně vzdělávacích cílů a tak je chceme provzdušnit. Musí to ale udělat odborné týmy a ne já. Až to udělají, budeme mít jasně vydefinovaný profil absolventa.“

Státní maturita očima studenta: Bojím se, abych vše nedoháněl na poslední chvíli, říká

• Upravit
• Smazat

Poslední středoškolácí zakončují v prvním červnovém týdnu své studium maturitou. Během několika týdnů jsme sledovali cestu jednoho z nich od písemné práce přes didaktické testy až k ústní zkoušce. Náš maturant se jmenuje David Bouz, studuje na gymnáziu Omská v Praze 10 a baví ho amatérské divadlo.

Výuka ve školách by se měla změnit, ale podle ministra nestojí všechno jen na jeho ministerstvu nebo na státu jako takovém. „Dnes hodně jdeme po předmětech, já neříkám, že bychom tuto cestu měli zcela opustit, ale provázanost humanitních nebo přírodovědných oborů není na ministrovi, ale na konkrétní škole. Moc se to neví, ale autonomie našich škol je poměrně vysoká, co ale chybí, je podpora z centra.“

Je tak prý hodně na škole a jeho učitelském sboru v čele s ředitelem, jak propojí jednotlivé předměty, a nic prý nebrání tomu, aby se třeba nějaká hodina zeměpisu učila v cizím jazyce nebo se předměty spojily nad nějakým projektem. „Úkolem státu je odbřemenit rámcové vzdělávací programy s tím, že ale určíme nějaké těžiště.“ 

Amen...

Není to ale u nás všechno nějak naopak? Nejdřív se zavedou povinné státní maturity a pak se začne mluvit o tom, co a jak učit?

Povinná maturita z matematiky je o krok blíže zavedení. Pozměňovací návrh senát zamítl

• Upravit
• Smazat

Současná situace umožňuje, aby si studenti vybrali mezi matematikou a cizím jazykem. Povinná maturita z matematiky čeká od roku 2021 na studenty gymnázií, o rok později i ostatní školy. „Máme pocit, že zavedení maturity z matematiky neprospěje ani studentům ani matematice samotné,“ říká senátor Jiří Růžička.

„Jediná odpověď, co mě napadá, je Amen. Samozřejmě, že ano,“ odpovídá Plaga. Taky proto prý zadal CERMATU hloubkovou analýzu úspěšnosti/neúspěšnosti mezi jednotlivými tématy a předměty maturit. „Chci, aby se podívali, jak jsou studenti úspěšní u těch striktně naučených pouček, ale i užitečných příkladů. Tak, abych se dostal k detailním informacím,“ vysvětluje.

Na druhou stranu musíme stát nohami na zemi, protože Česku chybějí učitelé, a to nejen na odborné předměty, včetně matikářů, a brzy se to ani nezmění. Robert Plaga tak chce svou pozornost zaměřit i na změnu výuky pedagogických fakult, tedy tak, aby do škol šli noví učitelé s novými způsoby výuky dětí a studentů. Jak pak ministr vnímá vztah škola – rodič?

„Škola má velký vliv na rozvoj osobnosti každého žáka. Jen mně přijde, že jsme jako společnost rezignovali na roli rodiny. Souvisí to jistě i s poklesem prestiže učitelů, ale řada rodičů přistupuje ke škole jako k nákupu nějaké služby. Přece nejde celou důležitou socializační roli jen házet na školu. Je to i na rodině,“ dodává Robert Plaga.

Jak se ministr školství dívá na tolik skloňované a „úžasné“ finské školství? Umí kantoři učit děti myslet kriticky, nebo to není potřeba? Poslechněte si audiozáznam Interview Plus Jana Bumby.