Karel Hvížďala: O čem psal Karel Čapek před 100 lety
Rok 1921 jsem nevybral jen kvůli kulatému výročí, ale i kvůli tomu, že je významný jak pro českou žurnalistiku, tak i pro Karla Čapka. On totiž právě v tomto roce přestoupil z Národních listů do Lidových novin. S Národními listy, kde pracoval od roku 1917, se rozešel kvůli zduřenému nacionalismu a Karlu Kramářovi, který se obracel k Rusku a odmítal západní orientaci T. G. Masaryka.
Lidové noviny byly naopak novinami „hradními“ a pod vedením šéfredaktora Arnošta Heinricha si vetknuly do vínku kulturní poslání. Čapkovi bylo velmi sympatické i preferování žurnalistické beletrie a dbaní na jazykovou vytříbenost.
Čtěte také
Ač měl Karel Čapek za sebou už nejen knížku povídek Boží muka, která vyšla v roce 1920, ale i divadelní hru Loupežník, do práce v Lidovkách se vrhnul s velkým entuziasmem. Hned v prvním necelém roce, nastoupil v dubnu, tam otiskl 91 textů a rozvinul k dokonalosti žánry, jako je fejeton, glosa, sloupek, entrefilet, kurziva a esej, které vycházejí dodneška, viz jejich současný výběr Počtení a počteníčko, kde najdeme třeba jeho glosu k 30. výročí úmrtí Jana Nerudy. Vyšla 21. srpna 1921.
Neruda byl pro Čapka vzorem nejen v literatuře, ale i v politických postojích a v novinařině. Považoval ho skoro za prvního Evropana v Čechách. „Přesahoval rozměry své doby. Silný, skeptický, rozumový intelekt, západník, empirik, člověk vroucího vkusu, ale chladné sebekontroly, muž světového rozhledu. Neruda byl duch i na dnešní dobu význačně moderní.“
Nemohu být komunistou
Na novináři Nerudovi Čapek obdivoval jeho pozorovací talent, ironii a i krutý rozum a horoucí soucit. Napsal o něm: „V této duševní poloze má Neruda něco světového a západnického proti rozměklé, beztvaré povaze slovanské.“
Čtěte také
Na druhé straně v jiné glose ze stejného roku se věnuje úmrtí profesora Jakuba Hrona, velkého podivína a donkichota 19. století, který byl vynálezcem kalamáře a klobouku vypočítaného podle atmosférického tlaku. Hron konstruoval novou češtinu a obohatil ji slovy muhatka a lazuto a psal o hranatinách a snad ani Čapek nevěděl, co těmi slovy předčasně penzionovaný profesor matematiky myslel. Ale přesto mu stál za glosu, aby připomenul, že v podivínech bývá něco hrozně a vážně typického.
Karel Čapek zrození samostatné republiky přijal jako výzvu, která odpovídala jeho poznávací vášni a vyhovovala jeho kritickému interesu, provokoval k polemikám – v nich viděl jako John Milton kontrolní roli médií vůči moci, a to nejen sociální, ale i politické.
Právě ta ho přivedla k stati Proč nejsem komunistou, kterou sepsal pro Peroutkovu Přítomnost. Hlavní myšlenka textu zní: Nemohu být komunistou, protože jejich heslem je moc, a ne pomoc. KSČ byla založena rovněž v roce 1921 a Karel Čapek její úmysly jasnozřivě prozřel již za tři roky po jejím vzniku.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
