Karel Barták: NATO i Evropská unie budou demonstrovat jednotu, odhodlání, ale i váhání

Bylo by to nezodpovědné hazardování se světovým mírem a bezpečností stamilionů jejich obyvatel. Demokratičtí lídři byli zvoleni proto, aby zodpovědně hospodařili, nikoli proto, aby se vrhali do nejistých válek, byť by to byla spravedlivá válka za dobrou věc.

Čtěte také

Karel Barták: Část EU je unavená z protiruských sankcí, část chce pokračovat

Takové je zhruba dilema premiérů a prezidentů, kteří dnes zasedají v Bruselu – napřed 30 zemí sdružených v Severoatlantické alianci, pak sedm nejmocnějších ve formátu G7 a posléze „sedmadvacítka“ Evropské unie, k nimž se jako host přidá americký prezident Joe Biden, na něhož bude ostatně upřena pozornost po celý čas.

Je pochopitelné, že v otázkách války a míru je hráčem číslo jedna NATO a v jeho rámci pak Spojené státy. Dokud bude Amerika trvat na tom, že s Rusy se bojovat nebude, tak se bojovat nebude. Ví to jak ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který k zasedání NATO promlouval online, tak polský Jaroslaw Kaczynski, který přišel s nápadem vyslat na Ukrajinu ozbrojenou mírovou misi aliance s humanitárními úkoly.

Jednotná fronta Západu

Čtěte také

Karel Barták: Ruská agrese urychlila přípravu „strategického kompasu“ aneb koncepce společné evropské obrany

Co tedy můžeme čekat vedle rozhodného odsouzení ruského chování? Určitě jasný signál k dalšímu posilování východního křídla NATO od Polska až po Bulharsko. Vůli k rychlému a podstatnému navyšování vojenských výdajů, a to nejen v rámci NATO, ale také Evropské unie. Ta se opětovně zaváže k zesílené vojenské spolupráci svých členů, ale také k těsné součinnosti s aliancí.

Po mnoha letech se tak pod vlivem ruského nebezpečí daří najednou skloubit evropskou „strategickou autonomii“ a potřebu přispívat ke společné bezpečnosti zajištěné aliancí; najednou to nejsou dvě protichůdné koncepce, ale pouze dvě strany jedné a téže mince.

V rámci EU bude zajímavá debata o útlumu evropské závislosti na ruském zemním plynu, ropě a uhlí. V návrhu usnesení, který koloval ve středu, stálo, že Evropská unie dovoz těchto surovin z Ruska ukončí „co nejdříve“; Evropská komise má koncem května navrhnout nějaký harmonogram. Prezident Joe Biden sic řekl, že do toho Evropanům nebude mluvit, je však jasné, že Američané by byli rádi, kdyby Evropa následovala jejich příkladu a zakázala aspoň okamžitý dovoz ruské ropy.

Čtěte také

Petr Šabata: Čeští váleční kibicové vyzývají NATO k boji na Ukrajině. Je to nezodpovědné

Pokud jde o plyn, zmíněný návrh usnesení obsahuje závazek co nejrychleji naplnit evropské zásobníky, aby byla EU připravena na příští zimu. Je jasné, že něco takového se dá splnit nejsnáze s použitím ruského plynu, který dál proudí do Evropy válka neválka. Zdá se tedy, že aspoň do doplnění zásobníků nás mají Rusové nadále v hrsti a my budeme dál financovat jejich ukrajinské řádění.

Spojené státy si přejí se s Evropou dohodnout na „společném postupu“ při omezování závislosti na ruských fosilních palivech. Určitě si přitom také chtějí ohřát svoje zájmy. To však není v tuto chvíli podstatné.

Karel Barták|foto:Radko Kubičko, Český rozhlas

Podstatné naopak je, aby Rusové viděli na Západě jednotnou frontu, mohutnou zeď, která je od začátku jejich šílené agrese tlačí do izolace, ekonomicky sráží na kolena a vyřazuje z normální světové civilizované společnosti. Zajisté, některé země EU, jako třeba Německo, nechtějí momentálně zavádět další sankce a spíše se soustředit na vynucování těch dosavadních. Nevadí. Počkáme. V tuto chvíli nesmí hlavním mediálním výsledkem bruselského summitového festivalu být rozpory mezi spojenci demokratického světa. Jednotná protiruská fronta nesmí oslabit.

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu