Kabarety – zábava pro chudé i bohaté

Šantánové podniky provozované v hospodských nebo pivovarských lokálech vznikaly již od první poloviny 80. let 19. století a navázaly tak na tzv. zpěvní síně. V Praze k nim patřily například hostinec U Zlatého soudku, šantán U Štajgrů, U tří koulí, U Lhotků, U Medvídků či U Myslíků.

Ulice Na Poříčí, kde se nacházel šantán U Rozvařilů, U Bucků a U labutě – byla považována za český Montmartre. Dnes bychom na těchto adresách žádné podobné zábavní podniky nenašli.

Jak se formoval kabaret

Na konci 19. století vznikaly u nás zpěvní síně a šantány, ze kterých se postupně vyvinul literární kabaret. Český kabaret na přelomu století se inspiroval zábavou a programem pařížských, vídeňských a berlínských podniků.

Čtěte také

Emil Artur Longen poprvé na scénu přivedl Švejka i Lenina

Praha jako velkoměsto ale zůstávala stále v tomto žánru pozadu. V 90. letech 19. století byl populární lidový kabaret i šantán. Nenáročná, až odlehčená zábava ve formě krátkých zpívaných scének o nevěře, erotice a parodie oslovila zejména návštěvníky z venkova. Mezi tradiční repertoár šantánu patřily kuplety, kabaretní scénky a komické sólové výstupy.

Podniky šantánového charakteru Na Poříčí, V Karlíně nebo Na Smíchově neměly vysokou uměleckou kvalitu. Tvůrci programů – tzv. zpěváčci byli převážně lidoví humoristé s pěveckým nadáním, často bez vzdělání. První kabaret se objevil v roce 1906 U Labutě Na Poříčí a vystupovali v něm Emil Artur Longen a Eduard Bass. Kolem roku 1910 se formoval nový kabaret intelektuálského typu. Můžeme hovořit o tom, že kabaret nebyl již na periférii umělecké tvorby.

Kabaret a známé osobnosti

Kabaretní umění na počátku 20. století navazuje na tvorbu šantánovou a kabaretní z 19. století. Šantány prošly proměnou a přibližovaly se právě literárním kabaretům. Bývalé zpěvní síně se přejmenovaly na kabarety, a kabarety na divadla malých forem.

Čtěte také

Rudolf Jílovský vystřídal kabaret, nakladatelství i exilový rozhlas

Vhodným příkladem byl kabaret U labutě (1875 – 1936), říkalo se mu kabaret U Schöblů. Vystupovali zde E. A. Longen (vlastním jménem Emil Pittermann) a Eduard Bass (vlastním jménem Eduard Schmidt), kteří zde poprvé použili svá umělecká jména. K legendám pražských zpěvních síní a šantánů patřil také František Leopold Šmíd (1848 – 1915). Vystupoval například U Rozvařilů, U labutě v Praze a v roce 1892 se usadil U Zlatého soudku. Průkopníkem českého kabaretu se stal i Jaroslav Hašek (1883 – 1923), se kterým je spojena zejména politická parodie.

Významná Červená sedma

Mezi významné kabarety patřila Červená sedma, dříve nazývaná Mansarda. Neoficiální studentské uskupení z Hradce Králové v rámci vysokoškolského spolku Dobroslav předvedlo první vystoupení – pět parodií na díla slavných dramatiků.

Čtěte také

Karel Hašler byl vlastenec, který nade vše miloval Prahu i celou vlast, uvažuje publicista Motl

V Praze koncem roku 1909 muži založili kabaretní sdružení Akademikum, ale podle hlavního iniciátora doktora práv Jiřího Červeného (skladatel, textař, zpěvák, kabaretní spisovatel, konferenciér a organizátor) se přejmenovali na Červenou sedmu. Kabaretní uskupení spolupracovalo s Eduardem Bassem, Arturem Longenem, Jaroslavem Haškem a s řadou osobností meziválečné generace.

V roce 1914 hrálo na scéně pražského Rokoka a v říjnu 1918 se přemístilo do sálu hotelu Central. V roce 1922 Červená sedma zanikla. Jiří Červený pak působil jako žurnalista a otevřel si vlastní advokátní praxi. V roce 1930 se stal zakladatelem a předsedou Kruhu autorů písniček a operet (Kapo), který do roku 1939 hájil domácí skladatele, textaře a nakladatele populární hudby. Červená sedma předvedla 1500 písní a šansonů na texty českých básníků (Jiří Mahen, František Gellner, Fráňa Šrámek, Jan Neruda, Jaroslav Vrchlický nebo Viktor Dyk…).

Hlas Jiřího Červeného, kabaretní písně a jiné zajímavosti o vývoji kabaretu v Čechách můžete slyšet v pořadu Historie plus. Pořad najdete na webu jen do 17. ledna 2023.