Jefim Fištejn: Z konfliktu v Sýrii se stává konflikt mezi Ruskem a USA
Pokud si někdo vážně myslel, že zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem je aspoň v nějakém ohledu výhrou pro ruského prezidenta Putina, poslední kroky Trumpovy administrativy ho musely vyvést z omylu.
Trump zvyšuje nátlak na Kreml ve snaze dát mu jasně najevo, že jakékoli nepřátelské kroky proti západním spojencům nezůstanou nepotrestány – to je shodný názor takřka všech amerických pozorovatelů, kteří analyzují jak vyhoštění nevídaného počtu ruských diplomatů, ve volném čase špionů, uzavření konzulátu v Seattlu a nyní i zmrazení účtů ruských oligarchů a společností z okruhu nejbližších Putinových přátel.
V prohlášení Bílého domu se dává jasně na vědomí, že „zlepšení vztahů mezi Spojenými státy a Ruskem se dá očekávat jen poté, co ruská moc změní své chování.“ Daniel Goure, dříve jeden z nejvyšších spolupracovníků Pentagonu a nyní viceprezident Lexingtonského institutu ve Washingtonu se domnívá, že by rozhodnými kroky Trumpovy administrativy nikdo neměl být překvapen.
Od začátku Donald Trump a jeho vláda prosazují velmi tvrdý kurs vůči Moskvě a tlak bude jen narůstat. Podle jeho názoru prezident Trump má důvody pokládat své zahraničněpolitické kroky za velice úspěšné. Pohrozil Číně zavedením cla na čínský dovoz do Spojených států, a Peking náhle změnil svou pozici na bezpodmínečný souhlas se zahájením jednání o clech.
Pohrozil Severní Koreji tvrdou odpovědí, za což byl mnohými obviňován z hazardování se světovým mírem, a ejhle Pchongjang náhle baží po mírových jednáních. Trumpova strategie je srozumitelná a jednoznačná: dokud Vladimir Putin nepřestane zasahovat do cizích záležitostí, nátlak na Rusko bude jen růst.
Kdo spláče nad výdělkem?
Je to Trumpův způsob zajistit si dobrou pozici na jakýchkoli budoucích jednáních a je s podivem, že Vladimir Putin to doteď nechápe. Daniel Goure ve svých veřejných vystoupeních prosazuje myšlenku, že v této při Kreml může ztratit mnohem více než Washington.
Rusko je pro Spojené státy zajímavé jen z hlediska neutralizace hrozby, která z něho vychází. Každý jiný aspekt vzájemných vztahů má pro Ameriku menší význam než vzájemné vztahy s Čínou. Pokaždé odpovídat tak, aby reakce byla tvrdší než akce, je strategií Trumpa, pro kterou není žádná alternativa.
Nyní ministerstvo financí posbíralo údaje o majetcích Putinových přátel ve Spojených státech, zvlášť těch, u kterých se dá předpokládat, že zcela nebo zčásti patří osobně Putinovi.
Tato aktiva mohou kdykoli být dlouhodobě zmražena, a věru nejde o malé částky. Putin očividně nechápe, že hraje s mnoha slabšími kartami a že jsme teprve na počátku procesu zpřísnění sankcí, nikoli na jeho konci.
Putina a jeho moc tedy čekají další velmi nepříjemná překvapení. Daniel Goure z Lexingtonského institutu se domnívá, že Putin si špatně vyložil relativně umírněnou reakci Západu na ruský zábor Krymu a že ani teď nepochopil celou vážnost záměrů Spojených států a jejich spojenců. A to znamená, že nakonec nad výdělkem spláče.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
