Je v České republice dostatek kněží pro zajištění chodu všech farností?

V současné době je v České republice okolo osmnácti set římsko-katolických kněží na necelých osm set farností. Za uplynulých deset let se ve všech diecézích podařilo vysvětit přes dvě stovky novokněží, jejich počet je ale rok od roku nižší. Mezi lety 2007 a 2016 klesly počty o osm procent.

„V celosvětovém měřítku připadá na jednoho kněze asi tři tisíce věřících. V našich diecézích je to číslo tisíc pět set až dva tisíce. Takže se nezdá, že je to špatné, nicméně liší se to na různých místech. Vidím to tak, že by nás určitě potěšilo, kdybychom měli více kněží, ale jsou země, kdy jsou na tom ještě daleko hůře,“ nabízí různou perspektivu na statistiku Pavel Konzbul.

Jan Kotas označuje současný stav jako naléhavý nedostatek: „Alespoň tedy z pohledu našich představ toho, jak bychom měli žít a z hlediska našich zvyků pastorační práce,“ vysvětluje. Fungování farností, jak jej známe z minulosti, se musí v reakci na pokles novokněží měnit. 

Dá se s tím něco dělat? Laici se můžou více zapojit do chodu farností a pomoci s tím, co nemusí vykonávat pouze vysvěcený kněz. Kněží se na druhou stranu mohou naučit lépe pracovat s lidmi tvořícími farní komunitu. Rozpoznat v nich talenty a vhodné úkoly na ně s prosbou delegovat.

Určitým krokem vstříc potenciálním uchazečům o kněžství může být třeba prostor pro skutečně zodpovědné rozhodnutí. „Nejdříve je potřeba adepta přijmout především lidsky. Klášterní či jiné společenství, nad kterým dotyčný uvažuje, by mělo být otevřené a umožňovat mladému člověku tam pobýt, byť nezávazným způsobem,“ uvádí brněnský pomocný biskup.  

Jan Kotasvnímá jako jednu z příčin klesajícího zájmu o kněžské povolání to, že mladým mužům prostředí tuto životní cestu neponouká: „Vnímám, že okolí se snaží velmi respektovat svobodu mladých lidí. A aby je náhodou neuvedlo do nějakého stresu, tak jim tu otázku nikdy ani nepředloží.“ Živá společenství ve farnostech by podle něj měla téma toho, kdo o ně bude pečovat, nastolovat výrazněji.

Jako další riziko vnímá přetíženost současných farářů. Zvlášť v situaci, kdy potenciální budoucí kněží potřebují vzor, který by je mohl inspirovat: „V okamžiku, kdy nás je relativně málo a dosti často jsme přetížení nejrůznějšími úkoly, možná ta postava kněze-pastýře nerezonuje v očích dorůstajících mužů jako něco přesvědčivého.“