Je Haškův Švejk pravdivý popis vojáků Velké války? Dobové reálie jsou věrohodné, ale víc bych v tom nehledal, uvažuje historik

Román Osudy dobrého vojáka Švejka byl přeložen do více než 60 jazyků a je nejpřekládanějším heslem české literatury, objevil se třeba i v románu amerického spisovatele Josefa Hellera Zavíráme!

Sám autor, spisovatel a novinář Jaroslav Hašek se stal uznávaným literátem až nějakých 20 let po smrti, tedy až po 2. světové válce. Hašek byl za života považovaný za kverulanta a opilce. On ale třeba uměl několik jazyků a měl „postřeh“ a talent popsat výrazné typologie lidí. Takže do literatury přivedl svérázné typy hrdinů.

Čtěte také

DVOJKA

Jaroslav Hašek. Z honoráře za Švejka si koupil domek v Lipnici nad Sázavou

Historik Tomáš Kykal uvažuje o popularitě postavy Švejka a také proč je tak často zneužíván: „Na vině je zřejmě rozšířené povědomí o této literární postavě u nás i ve světě. Schválně nemluvím o znalosti, protože jen menšina zná Švejka přímo z četby románu. U nás obecné povědomí pramení z různých adaptací – dosud největší dopad mělo filmové zpracování Steklého z 50. let. Švejk se tak brzy stal příhodnou nálepkou, ale každý si ji vykládá po svém.“

Švejk, stejně jako Jaroslav Hašek, prošli bojišti 1. světové války, tedy období, které přineslo světu poznání, co byla Velká válka, „Hašek v únoru 1915 narukoval k českobudějovickému c.k. pěšímu pluku 191, dostal se do zajateckého tábora, kde prožil tyfus a v létě 1916 vstoupil do československých legií,“ vysvětluje.

Švejk si žil vlastním životem

Hašek válku prožil, a vrátil se do Československa, kde 14. března 1921 vyšel první sešit Osudů dobrého vojáka Švejka. Měl promyšleno, že vydá první díl a z jeho prodeje zaplatit pak výtisky další, ale tak jednoduché to tedy nebylo.

Navíc Haškův bohémský životní styl v kombinaci s přítelem, spolupodnikatelem Františkem Sauerem zřejmě také nebyla dobrá kombinace. Naštěstí do celého příběhu vstoupil nakladatel Adolf Hynek. Hašek odjel do Lipnice a rychlým tempem román napsal. Hašek v roce 1923 zemřel, ale už si Švejk žil svým vlastním životem.

Čtěte také

Jaroslav Hašek – buřič, mystifikátor a „otec“ dobrého vojáka Švejka

Nejen v období první republiky se pak vedly polemiky o roli vojáků ve válce, jestli se máme radovat z „vychytralosti“ Švejka, nebo ho považovat za podivného ulejváka, nebo, jak napsal Arne Novák, jako „zbabělého a nechutného šaška“. 

Podobně se prostřednictvím literární postavy sami vnímali i vojáci, kteří bojovali na frontách. K tomu Tomáš Kykal říká: „V posledních letech se daří vojenským historikům nejkřiklavější mýty vyvrátit. Ukázalo se, že za neúspěchy vojáků z českých zemí sloužících v rámci rakousko-uherské armády, stála vždy kombinace několika faktorů, které podlomily bojovou morálku. Třeba nedostatečný výcvik, špatné vedení ze strany důstojníků, nepříznivé povětrnostní podmínky. Máme důkazy jak o obdivuhodných výkonech a sebeobětování v řadách c.k. vojska, tak i o mnoha selháních a určitě se v dalších výzkumech budeme jimi zabývat.“

Názory se lišily: někteří se obávali, že by Švejk mohl být vzorem – a to negativním – jiní, že je třeba s nadhledem vnímat literární postavu. Do diskuse se zapojili také legionáři, kteří zažili Velkou válku a některé zobrazované literární typy dokonce v podobných postavách potkávali na frontě.

Na otázku pořadu Jak to bylo doopravdy, jestli je Haškův Švejk pravdivým zobrazením vojáků Velké války, jak se někdy 1. světové říká, odpovídá Kykal slovy: „Je i není. Dobové reálie i typy postav popisuje velmi věrohodně, ale nevypovídá o míře sebeobětování českých vojáků v 1. světové válce, takže víc bych v tom nehledal.“

Celý pořad Ivany Chmel Denčevové najdete v audiozáznamu, vysíláme v repríze.