Jan Macháček: Mezinárodní pozice Číny oslabí
Až jednou skončí pandemie, mezinárodní pozice Číny oslabí.
S vlnou protičínských nálad dokonce počítá i vládní Čínský institut současných mezinárodních vztahů, o jehož zprávě před pár dny informovala agentura Reuters.
Čtěte také
Zprávu institutu v Číně podle Reuters srovnávají s Novikovovým telegramem z roku 1946, ve kterém tehdejší sovětský velvyslanec ve Washingtonu varoval před americkými vojenskými a ekonomickými ambicemi. V zásadě šlo o odpověď na známý „dlouhý telegram“ amerického diplomata George Kennana z Moskvy, ve kterém upozorňoval na nemožnost mírové koexistence Západu se Sovětským svazem. To, co tvrdí čínský institut, ale už nějakou dobu tvrdí komentátoři v Evropě i v USA.
Pokud k určitému odvratu od Pekingu skutečně dojde, nemůže za to jenom koronavirus, i když tím můžeme začít. Leckdo – oficiálně například australská vláda – volá po mezinárodním nezávislém vyšetřování toho, co se v Číně s virem stalo a jak se vlastně šířil.
Americký prezident Donald Trump na ni útočí od rána do večera, mluví o „čínském viru“ a jak známo odřízl od financování Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) s poukazem na to, že je „čínocentrická“. USA přitvrzují každým dnem. Mluví se o tom, že by měla za pandemii platit.
Největší nebezpečí pro svobodný svět
Část toho je brutální předvolební kampaň. Trump potřebuje odvrátit pozornost od toho, jak řídil epidemii.
Čtěte také
I kdybychom si na chvíli mysleli, že s koronavirem je v tom Čína nevinně, tak za poškození pověsti si může sama, počíná si jako slon v porcelánu.
Kdyby zůstala u toho, že do většiny evropských zemí během března a dubna dodávala (či spíše prodávala) leteckými mosty zdravotní a ochranný materiál, tak si ještě počínala dobře. Situace byla taková, že to ocenil i leckdo z těch, kdo čínský režim z mnoha důvodů nemusí. Možná leckdo i přimhouřil oko nad tím, že část dodaného materiálu byla vadná.
Jenže Čína zároveň spustila propagandu a dezinfomační kampaň. Francouze rozzuřilo, že čínská ambasáda na svých stránkách uvedla, že francouzská vláda nechává umírat staré lidi. V Itálii šířili čínští trollové dezinformace o tom, že se virus zrodil v Itálii, a upravili a zfalšovali video, ve kterém vděční Římané pějí čínskou hymnu.
Čtěte také
Čínští diplomaté asertivně žádají v dopisech místní vlády a municipality, aby chválili jejich zemi. V Německu to vzbudilo velký odpor. Ve Švédsku zase vyhrožuje čínský velvyslanec svobodnému tisku. A nejde jen o Evropu. Nedávno obdrželi arogantní dopis žádající chválení Pekingu i legislativci amerického státu Minnesota. Zdá se to bližší KLDR než pravidlům „světové diplomacie“, pokud něco takového existuje.
Natvrdlost čínských způsobů je stěží uvěřitelná. Kdyby se Čína od února chovala zdvořile, mohla tím možná leckoho ve svém zájmu zmást. Přitom to měla nahnuté už před koronakrizí. Kvůli systému sledování a bodování lidí, kvůli zacházení se studenty v Hongkongu, kvůli obavám ze zneužití sítí 5G, kvůli imperiálním ambicím apod. Kritika Číny je to jediné, na čem se třeba americká politika zprava doleva shodne. Trump používá jen o něco brutálnější jazyk.
Za největší nebezpečí pro svobodný svět nepovažují Čínu jen pravicoví antikomunisté, ale nedávno jí takto označil guru progresivních elit George Soros. Alespoň na něčem se svobodný svět shodne. Pekingu se dnes zastává v podstatě jen ten, kdo tam má nějaké kšefty a zájmy.
Autor je komentátor Lidových novin a ředitel Institutu pro politiku a společnost (spjatého s hnutím ANO)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
