Jan Fingerland: Napětí se přesouvá z Gazy na Západní břeh

27. leden 2025

Největší audioportál na českém internetu

Palestinci se vrací do svých domovů v severní části Gazy | Foto: Ramadan Abed, Reuters

Jan Fingerland: Napětí se přesouvá z Gazy na Západní břeh

V Gaze je nastoleno příměří, i když není jasné, jestli se do oblasti nevrátí válka. Momentálně se ale hlavní zdroj napětí nachází o sto kilometrů severovýchodně, na Západním břehu. Nyní se rozhoduje, jak velký problém z celé věci bude. 

Jak už to na Blízkém východě bývá, situace je komplikovaná a nepřehledná, a stojí proti sobě několik sil, které mají rozdílné zájmy. Palestinská autonomie na Západním břehu, vedená hnutím Fatáh, kritizuje izraelskou okupaci a obviňuje Jeruzalém z maření míru.

Čtěte také

Trvá ale na tom, že odmítá násilí. Současně jednotky nazvané Mučedníci Al Aksá, spojené volně s Fatáhem, vedou proti Izraeli ozbrojený boj.

Jenže zároveň ozbrojené síly Palestinské autonomie, podporované ozbrojenými jednotkami Tanzim, jež jsou rovněž spojené s Fatahem, prováděly v posledních týdnech v Dženínu zátahy proti ozbrojencům, kteří se hlásí k Hamásu, Islámskému džihádu a dalším formacím, paradoxně včetně Mučedníků Al Aksá.

Na dvou stranách

Krátce nato je vystřídali Izraelci, kteří rovněž zasahovali proti ozbrojencům v Dženínu, čímž postavili Palestinskou autonomii do nepříjemného světla. Jenže v této věci Izrael i Palestinská samospráva skutečně stojí na stejné straně barikády.

Čtěte také

Obě mluví o tom, že Západní břeh je zaplaven zbraněmi, které tam pašují agenti Íránu, který má zájem ze Západního břehu udělat novou Gazu. Abbás nedávno explicitně obvinil Hamás, že obětoval v Gaze budoucnost Palestinců zájmům Íránu. Abbás je v těžké situaci, protože bojuje na dvou stranách, a k tomu má doma velmi malou legitimitu.

K neklidu přispívají i násilnosti extremistických izraelských osadníků na Západním břehu, kteří před necelým týdnem provedli výpad proti dvěma palestinským vesnicím, při kterém zapalovali domy a auta. Tvrdí, že je to reakce na předchozí palestinský teroristický útok.

Izrael bývá obviňován, že nezasahuje proti těmto radikálům dostatečně důrazně, což vyvolává mimo jiné i roztrpčenost na palestinské straně. Nedávno také izraelský Nejvyšší soud obvinil bezpečností složky, že jsou při potírání tohoto druhu extremismu příliš laxní.

Čtěte také

V posledních dnech ale došlo k několika posunům v této věci. Jedním je, že z izraelské vlády odešla na protest proti příměří v Gaze strana Ocma jehudit, jejíž předseda Itamar ben Gvir tím pádem také opustil post ministra bezpečnosti – z tohoto křesla bránil policii v ráznějších zákrocích. Jaký dopad bude změna mít, to zatím není jasné.

Vyhrocují se také vztahy mezi izraelskými bezpečnostními silami a radikálními osadníky. Například v minulých dnech izraelský policista při zásahu vážně zranil dva osadníky, prý z obavy o vlastní bezpečnost. Při jiném incidentu skupina osadnických radikálů napadla jednoho izraelského armádního generála. 

Odejít, nebo ne

Hamás je nyní na Západním břehu populárnější než Fatáh, a je tam také populárnější než ve zničené Gaze. Palestinská autonomie, stejně jako Izrael, se obává, že se Hamásu podaří situaci využít ve svůj prospěch.

Proto se palestinské jednotky snaží prosadit se proti radikálům na Západním břehu. A chtějí tím také zlepšit své šance na návrat do Gazy, představit se světu jako konstruktivní a konsolidovaná síla.

Jan Fingerland

K návratu do Gazy i k postupnému odchodu Izraelců ze Západního břehu potřebuje Palestinská autonomie především souhlas Jeruzaléma. Problém je, že nejen tato izraelská vláda vychází z přesvědčení, že ze Západního břehu se další Gaza stane ne tehdy, když neodejdou, ale naopak, pokud odejdou a ztratí kontrolu.

Přinejmenším v tuto chvíli ale Abbás i Netanjahu mají stejného nepřítele – Hamás a Írán.

Autor je komentátor Českého rozhlasu