Jan Fingerland: Gazané na cestě

28. leden 2025

Největší audioportál na českém internetu

Palestinci si prohlížejí místo izraelského leteckého útoku | Foto: Dawoud Abu Alkas, Reuters

Jan Fingerland: Gazané na cestě

Obyvatel Gazy je víc než dva miliony. Nyní se mluví o jejich přesunu, a to hned ve dvojím smyslu. Jednak jde o návrat obyvatel severní části, kteří odešli na jih, a pak také o návrh Donalda Trumpa na vystěhování části Gazanů do okolních zemí. Obojí má vazbu na úvahy o budoucnosti tohoto území.

Čtěte také

Severní Gaza byla dějištěm největších střetů před uzavřením příměří, Izraelci vyzvali tamní obyvatele, aby odešli. Nyní se velká část z těch, kteří uposlechli, vrací. Je to možné i proto, že Izraelci podle dohody o příměří uvolňují pohyb přes koridor Necarim, který dělí Gazu na dvě části.

Na místě se podle některých tvrzení objevili američtí pozorovatelé najatí soukromou firmou, kteří se mají podílet na tom, aby zabránili pohybu bojovníků a zbraní teroristických skupin na sever. Mluvilo se také o vyslání indonéských vojáků za podobným účelem.

Nejistá budoucnost

Sever je ale velmi poškozený, a pro řadu lidí bude obtížné navázat na svůj dosavadní život bez obnovy infrastruktury. Vhledem k tomu, že pásmo bude velmi pravděpodobně kontrolovat Hamás, vzniká otázka, zda se na rekonstrukci Gazy budou ochotny podílet bohaté arabské země, jak se původně soudilo.

Čtěte také

A také, kdo se vlastně má postarat o to, aby pod novými budovami znovu nevznikaly tunely a skladiště zbraní, aby se situace neopakovala.

Do těchto úvah vpadla nečekaně slova Donalda Trumpa, který mluvil o tom, že je potřeba Gazu „uklidit“, a že by stálo za úvahu část Gazanů přesunout, dočasně nebo dlouhodobě, do okolních zemí, konkrétně Egypta a Jordánska.

Tento nápad se setkal s velmi odmítavým přijetím v Káhiře, Ammánu, ale i u Hamásu a Palestinské autonomie.

Palestinské hlasy tvrdí, že by se jednalo o pokračování Nakby, vyhnání Palestinců z domovů v roce 1948, a vidí v tom ohrožení palestinského národního projektu. Obyvatelé Západního břehu by také pravděpodobně nesouhlasili s přesunem části Gazanů do jejich části budoucího státu.

Čtěte také

Zcela negativně se k věci staví i Egypt a Jordánsko. Obě odlišné země mají něco společného. Jsou to příjemci nemalé americké pomoci, a tedy nemohou snadno říkat ne. Za druhé se dlouhodobě prezentují jako příznivci palestinské věci, ale nejsou ve prospěch Palestinců ochotni dělat konkrétní kroky. I jejich již existující palestinské komunity jsou vystaveny nerovnému zacházení.

A za třetí se mohou odvolat na skutečnost, že demografické a ekonomické poměry jsou u nich křehké, a tlak na splnění Trumpova plánu by je mohl destabilizovat.

Hledání východiska

Jordánsko už nyní hostí mnoho uprchlíků ze Sýrie, Iráku a Libanonu, kromě toho, že se k palestinskému původu hlásí více než polovina jeho občanů, byť narozených už v zemi.

Čtěte také

Egypt je mnohem větší a s Gazou přímo sousedí. Podobně jako Ammán i Káhira odmítá převzít zodpovědnost za palestinské záležitosti, aby nebyla do řešení palestinského problému vtažena více, než musí.

Například Joe Biden marně tlačil na egyptského prezidenta, aby během bojů přijal část Gazanů jako humanitární gesto. Během války se do Egypta přesunulo přes sto tisíc Gazanů, ti za to ale obvykle tučně zaplatili.

Jan Fingerland

Není jasné, zda Trump jen uvažoval nahlas, anebo zda naznačil, co bude prosazovat. Už v minulosti se objevovaly velmi divoké plány, od dobrovolného přestěhování části Gazanů jinam, až po rozšíření hranic Gazy směrem do Egypta nebo Izraele. Za padesát let vzrostl počet Gazanů šestinásobně. 

Trumpovy úvahy nesou v každém případě jeho rukopis – nejdříve něco nadhodí, a ostatní se pak dohadují, co to pro ně bude znamenat. Je pravda, že situace v Gaze je dlouhodobě politicky i demograficky komplikovaná a možná vyžaduje nějaké zcela nevšední řešení.

Autor je komentátor Českého rozhlasu