Jak volit aneb Volební kuchařka senátních voleb 2018

12. říjen 2018

Druhé kolo voleb do třetiny Senátů začíná s úderem 14. hodiny v pátek 12. října. Končí ve stejném čase v sobotu 13. října. Volebních obvodů je už jen 25, protože v Praze 4 a ve Vsetíně už „své“ senátory (Jiřího Drahoše za STAN a Jiřího Čunka za KDU-ČSL) zvolili.

„Zvolení v prvním kole je u nás opravdu výjimečné,“ myslí si vedoucí Katedry politologie a humanitních studií Metropolitní univerzity Praha Petr Just. Ke zvolení senátora v prvním řádném kole totiž v minulosti docházelo pouze v ojedinělých a individuální případech.

V mimořádných volbách je to ale podle Justa už jiné. „Hned v prvních mimořádných volbách v roce 1999, kdy se volilo po úmrtí senátora Václava Bendy, byl hned v prvním kole zvolený Jan Fischer, pozdější předseda úřednické vlády,“ vysvětluje. 

Úplně jiná situace pak byla při úplně prvních senátních volbách v roce 1996. Tehdy byli ze všech 81 volebních obvodů zvoleni čtyři senátoři v prvním kole.  

Jak volit?
Hlasovací lístky do Senátu se nijak neupravují. Volič vybere lístek se jménem svého kandidáta a vloží ho za plentou do úřední obálky. Lístky, které nebudou na předepsaném tiskopise nebo v úřední obálce anebo budou přetržené, jsou neplatné.
Voličem je každý občan ČR, kterému bylo alespoň ve druhý den voleb 18 let. Volit mohou i lidé, kteří dlouhodobě žijí v zahraničí, ale musí do Česka přijet a potřebují pak i voličský průkaz. Předpokládá se, že výsledky budou známé už do sobotního večera.

Proč je tak malý zájem?

Senátní volby patří k těm s nejnižším zájmem voličů. Například v roce 2016 byla volební účast lehce přes 15 %. „Dvoukolový charakter voleb taky znamená, že někteří voliči si už z postupujících nevyberou. Jejich favorit vypadl a se jménem postupujících se už ztotožnit nedokáží. Druhé kolo prostě už tak netáhne,“ vysvětluje Just.

Vše souvisí se vším a nízkou volební účast vidí i v bagatelizaci role Senátu, a to i od nejvyšších představitelů státu (prezidenta a premiéra). „To pak nahrává tomu, aby veřejnost nevnímala Senát jako klíčovou instituci.“

Podle Justa totiž v 90. letech, kdy byl Senát vložen do ústavy, a po časové prodlevě, než proběhly první volby, tady neproběhla řádná debata nad podstatou a funkcí dvoukomorového parlamentu. „Když se ale podíváte do statistik, kolikrát se Senát kladně zapojil do legislativního procesu, tak velmi rychle zjistíte, že rozhodně není zbytečnou institucí,“ dodává politolog.   

autor: lup
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.