Jak oživit liturgický prostor?

29. prosinec 2013

V Česku najdeme mnoho zajímavých liturgických prostorů. My se dnes zaměříme na dva v Čechách, konkrétně na klášter bosých karmelitánů ve Slaném a na kubistický kostel v Pečkách. Budeme na nich zkoumat, nakolik se o ně umějí věřící postarat, jestli jim dokáží dát správnou formu a také obsah a nakolik jsou připraveni se o ně podělit s nevěřícími.

Oživení liturgického prostoru v klášteře ve Slaném

Ve Slaném proběhla v listopadu 2013 slavnostní mše, při které kardinál Dominik Duka požehnal nové úpravě liturgického prostoru v kostele Nejsvětější Trojice a také vysvětil nový oltář.

Slavnostní mší se dovršila základní etapa obnovy klášterního kostela, na které pracují bratři karmelitáni spolu s architekty Norbertem Schmidtem a Helenou Kohlovou od podzimu 2010.

Do liturgického prostoru přibyl nový precesní kříž z průzračného masivního skla, který navrhl Václav Cigler společně s architektem Michalem Motyčkou. Chybějící obrazy na hlavním barokním oltáři nahradil malíř Patrik Hábl. Během slavnostní liturgie zazněly atypické litanie v podání skladatele Slavomíra Hořínky.

Kubistický skvost v Pečkách

Také zavítáme do kubistického kostela Českobratrské církve evangelické v Pečkách. Zatímco ve Slaném společenství bosých karmelitánů doplňují rodiny s dětmi, v Pečkách mladší ročníky snadno nenajdete. Evangelíků se tu schází pár, sbor nemá vlastního kazatele, přesto se snaží vytvářet živé a otevřené společenství.

Interiér kubistického kostela ČCE ve Slaném

Evangelíkům v tom pomáhá právě budova kostela, kterou navrhl architekt Oldřich Liska. Kostel se otevírá veřejnosti každou neděli po bohoslužbách, které jsou teď v zimě na faře. Po jejich skončení se milovníci barokní hudby zabalí do dek a jdou si do kostela vyslechnout nahrávku hudební skladby vybrané tak, aby odpovídala liturgickému období roku.

Prvního prosince v Pečkách zazněla kantáta k 1. adventní neděli od Georga Philippa Telemanna. Skladby na každou neděli v roce vybírá a z němčiny překládá ředitel Střední odborné školy uměleckořemeslné v Praze-Vysočanech Bronislav Čepek.

Lustr v kubistickém kostele ČCE ve Slaném

V Pečkách poslouchají díla barokních německých skladatelů z protestantského prostředí. Bronislav Čepek je sám katolík a tak je jeho práce pro evangelický prostor hezkým příkladem ekumeny. Sám přiznává, že na začátku všichni v Pečkách vyžadovali kantáty a oratoria od Johanna Sebastiana Bacha, to se ale změnilo a nyní vede, co se oblíbenosti týká (stejně jako v období baroka) G. P. Telemann.

Unikátní interiér kostela v Pečkách

Zatímco fasádou kostel odkazuje na tzv. kotěrovskou modernu, interiér Chrámu Mistra Jana Husa je čistě kubistický. Týká se to varhan nebo lustrů a kubistické linie najdete i na kazatelně.

Varhany v kubistickém kostele ČCE ve Slaném

Unikátní interiér je veřejnosti přístupný vždy v neděli po bohoslužbách nebo po předchozí domluvě s odborným průvodcem, historikem umění Miloslavem Vlkem z občanského sdružení Kubistin (www.kubistin.cz).

autor: Magdaléna Trusinová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.