Ivan Hoffman: Špička nosu
Když se o někom řekne, že si nedovidí na špičku nosu, není to kompliment. Dohlédnout ale dál je nesamozřejmé. Je to jako vidět za obzor. Právě nos je totiž bodem na horizontu, vyměřujícím teritorium osobní zkušenosti člověka. Existuje sice ještě zkušenost lidstva, přesahující omezení jednotlivce, ale i lidstvo má evidentně špičku nosu, na kterou má problém si dovidět.
Kdybychom alespoň tušili, zda je naše existenciální krátkozrakost spásou anebo prokletím! Praxe kamenování proroků naznačuje, že se poznáním přesahujícím naši zkušenost cítíme ohroženi. Nechceme být konfrontováni s tím, co nemůžeme ovlivnit.
Čtěte také
Nechceme ztratit půdu pod nohama. Byť je vratká, jinou nemáme. Proto ta alergie na bystrozraké, co vidí věci v souvislostech, z nezvyklé perspektivy, co vidí do hloubky anebo mají prostořece oči všude.
Nezřídka se také stává, a i nyní se to zhusta děje, že si na špičku nosu kvůli selektivnímu vidění světa nedohlédnou experti.
Ekonomové, kteří za vším vidí jenom zisk, právníci, co mají oči jen pro paragrafy, anebo politici, pro které je alfou i omegou moc.
Bude to ta nebezpečná omezenost bezduše hledících, kterou popsal Karel Kryl: „Intelekt, když bez duše, pak podoben je ropuše, či slepci s mečem v tanci.“
Ano, vidět tak věci příští a moci vědět alespoň, kudy nevede cesta. Kudy se nenechat vést, když už je nám tedy zapovězeno znát cestu ideální, aby její hledání nepozbylo smyslu.
Kráčíme ale cestou, krátící se bůhvíkam a jen ta omezená osobní zkušenost je nám kompasem, ukazujícím za všech okolností ke špičce nosu.
Zvenčí nám pomoci není a spoléhat na vnitřní zrak není pro každého. Znamená to srovnat se s tím, co nám křižuje cestu. Přijmout svůj úděl. Nést svůj kříž. Věřit, že to má smysl i v mlze, kdy nedohlédnu ani… však víte.
Autor je komentátor Deníku
Související
-
Ivan Hoffman: Náprava mladické chyby
Rozprodat vinyly byla největší pitomost, jaké jsem se dopustil. V osmnácti jsem se rozhodl přehrávat hudbu z magnetofonových pásů místo z desek, které bylo třeba obracet.
-
Ivan Hoffman: Rozhovor
U rozhovoru nejde o to, kdo odpovídá, ale kdo se ptá. Myslím si to, i když chápu, že atraktivní host bývá zárukou sledovanosti.
-
Ivan Hoffman: Židle pro papaláše
Povšiml jsem si investigativního trendu zaměřeného na kauzy, kdy se covid snoubí s takzvaným papalášstvím.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
