Ivan Hoffman: Rozzlobení Francouzi

5. prosinec 2018

Emmanueli Macronovi a jeho týmu se nedaří vysvětlit Francouzům, že nevyhnutelně potřebují reformu, díky které se jim zvýší životní náklady a poklesne životní úroveň.

Záměr zvýšit spotřební daň na pohonné hmoty se ukázal být pověstnou poslední kapkou, kterou přetekl pohár trpělivosti těch občanů, kteří se živí prací a kterým před výplatou chybí peníze na chleba.

Thomas Kulidakis: Násilí škodí námitkám hnutí žlutých vest ve Francii

Protesty žlutých vest ve Francii

Násilí doprovázející protesty ve Francii je veskrze špatné z několika důvodů. Za prvé ničení centra Paříže je barbarství.

A protože takových lidí jsou ve Francii miliony, statisíce jich vyšlo do ulic protestovat a blokovat dopravu. Když se přidali radikálové, kterým dělá dobře zapalování aut, rozbíjení výloh a rabování, nabídl se nám pohled na sladkou Francii, jak ji neznáme.

Při pohledu na spoušť, která zůstala po rozzuřených pracujících, napadlo vládu, že zdanění benzínu může počkat a k tomu se rozhodla zavděčit lidu tříprocentním zvýšením minimální mzdy.

Opřít se o střední třídu

Nezdá se ale, že by to na demonstranty udělalo valný dojem. Svolávají se k dalším demonstracím, přičemž není jasné, zda jim jenom s jídlem roste chuť, anebo jestli už mohou ztratit jen své okovy.

Macronova popularita je na rekordním minimu. Škodí mu rezignace ministrů i královská namyšlenost

Francouzský prezident Emmanuel Macron

Tento týden se děti ve Francii vracely po prázdninách zpátky do škol. Nový začátek ale čeká i Emmanuela Macrona, uvádí britský týdeník Economist. Šéf Elysejského paláce musel v týdnu přikročit ke změnám ve francouzské vládě poté, co kabinet rozkývala rezignace ministra životního prostředí Nicolase Hulota.

Svět sleduje Francii velmi pozorně nikoli proto, že jsou k dispozici dramatická videa, nýbrž kvůli tomu, že ponížení a frustrace střední třídy je globální a všichni jsou tak nějak rozzlobenými Francouzi.

Podezřele dlouho se politické garnitury mění, aniž by některá přišla s reformou, zohledňující nikoli zájmy bank a korporací, nýbrž zájmy střední třídy. Francouzi znechucení pravicí i levicí to v posledních volbách riskli s bankéřem v naději, že když rozumí penězům, udělá něco s jejich peněženkami.

To se sice děje, ale zjevně jinak, než si to představovali. Emmanuel Macron je prezidentem bohatých, kterých ovšem s tím, jak bohatnou, stále ubývá.

Ivan Hoffman

Kdyby se ve Francii řešil obyčejný nepořádek, mohl by se prezident opřít o policii. Jelikož se ale řeší vytrácející se sociální soudržnost a mizící sociální spravedlnost, jediným řešením pro exekutivu a politiky obecně je opřít se o střední třídu, která je páteří společnosti a bez níž, expresivně řečeno, jde všechno k čertu.

autor: Ivan Hoffman
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.