Velké pozornosti se dočkal článek deníku Financial Times, podle kterého Brusel plánuje revizi toku miliard eur dotací.
V příštím unijním rozpočtu by se prý měla změnit kritéria „strategie soudržnosti“ a přihlížet už by se nemělo pouze k HDP, ale také k tomu, jak je kdo solidární a jak respektuje hodnoty, vyznávané Bruselem. Obecně se má za to, že se dotace budou krátit Polsku, Maďarsku i nám.
Země EU z bývalého východního bloku si dlouhodobě stěžují na nižší kvalitu potravin a dalších výrobků proti západním evropským zemím. Nadnárodní výrobci odlišné složení většinou zdůvodňují různými požadavky spotřebitelů v jednotlivých zemích. Evropská komise chce nyní učinit dvojí kvalitě přítrž.
Dnes se o dotacích mluví buďto kvůli neschopnosti je čerpat, anebo v souvislosti s jejich zneužíváním. Ekonomický přínos dotací je sporný. Není jasné, zda jsou projevem solidarity bohatších s chudšími, jak se tváří, anebo zda se jedná o odškodnění, kterým se kompenzují nerovnosti způsobené ekonomickou globalizací.
Dotace pak obecně poškozují hospodářskou soutěž, když nezřídka končí v něčem nepotřebném anebo u těch, kteří je nepotřebují. Výjimečný není ani názor, že z evropských dotací je víc škody, než užitku.
Evropská komise zvažuje návrh spojit evropské dotace na rozvoj s dodržováním zásad právního státu. Cílem je přimět několik východoevropských států respektovat dohodnutá pravidla. Návrh evropské exekutivy ale také může způsobit prohloubení rozkolu mezi unijními státy, píše server německého týdeníku Der Spiegel.
Není těžké si představit, jak zlou krev evropské dotace napáchají politicky, stanou-li se součástí známkování jednotlivých členů EU.
Zdůvodnit nepřidělení dotace „nedodržováním principů zákonnosti a demokratických norem“, anebo jejich přidělení podmiňovat přijímáním migrantů, se setká s nevolí, kritizovaní si takové ponižování a vydírání nenechají líbit a vztahy špatně oznámkovaných členů k Bruselu se zcela jistě prudce ochladí.
Ze všech unijních potížistů se těmi největšími postupně stávají Evropská komise a Evropský parlament. Je to docela mrzuté za situace, kdy ohledně komunikace členů evropského klubu neexistuje plán B.
Evropský projekt potřebuje restart, který přitom nelze svěřit unijním institucím, neboť právě ty jsou softwarovou vadou, kterou je v zájmu oživení systému třeba odstranit.
Evropské dotace mají potenciál stát se katalyzátorem změn, které EU potřebuje. Nová strategie soudržnosti nepovede členské státy k poslušnosti, ale právě naopak oživí již zapomenuté povědomí o národní svrchovanosti a odpovědnosti, bez kterého není možné se vrátit k původnímu přátelskému společenství rovnoprávných členů, kteří jsou si blízcí a užiteční, a současně si nic nedluží.
S jistou nadsázkou lze říct, že evropskou myšlenku dnes ohrožují evropské instituce, které na nás Evropanech parazitují, místo toho, aby nám pokorně sloužily. Za takové situace je ke zvážení, zda evropské instituce dotovat, anebo se obejít bez nich a komunikovat napřímo.
Autor je komentátor Deníku.
Profesorka chemie Jana Roithová odchází do zahraničí, v Česku podle ní chybí snaha dostat se na vrchol evropské a světové vědy.
Kde se vzal euroskepticismus zaplavující středoevropský region? Nad tím se zamýšlí portál Euobserver. Upozorňuje, že onen euroskepticismus se šíří i přes to, že v ...
Václav Žmolík, moderátor
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
