Iva Pekárková: Městečko, jehož jméno nesmíme vyslovit
To městečko leží v severovýchodním Estonsku, pár kilometrů od Finského zálivu.
Čtěte také
Jeho jméno neprozradím, protože nepříjemně připomíná jisté české neslušné slovo, které my obyčejní smrtelníci nesmíme v rozhlase vyslovit. Jen náš pan prezident může.
Podle archeologů poblíž městečka žila už před 8,5 tisíci lety společenství lovců a rybářů, takzvaný lid kultury, jejíž jméno taky nesmíme vyslovit.
Na dnešním nejmenovaném městečku není pro běžného turistu nic zvlášť zajímavého, leží v poměrně nudné průmyslové krajině. Přesto se do něj každým rokem vypravuje mnoho českých cestovatelů – jen proto, aby se mohli vyfotit pod cedulí s názvem městečka. Místním už toto chování začalo být poněkud podezřelé.
Čtěte také
Když jsem se nedávno setkala s mladou Estonkou Riinou, která v Česku studuje botaniku, na městečko, jehož jméno nesmíme vyslovit, jsem se jí zeptala. Věděla dobře, o čem mluvím.
Prozradila mi, že tohle slovo v soudobé estonštině neznamená nic, a přitom je zřejmé, že je to estonsky. Mohli bychom to přirovnat třeba k názvu vsi Břve (která je nyní součástí Hostivic) – je zřejmé, že je to české slovo, ale přitom mu dnes už nikdo nerozumí. (Břev se prý staročesky říkávalo lávce přes vodu.)
Zvýšená biodiverzita způsobená průmyslovým znečištěním
Riina mi pověděla, proč je městečko, jehož jméno nesmíme vyslovit, z hlediska botaniky a ekologie nesmírně zajímavé. V jeho blízkosti totiž už od 60. let funguje velká vápenka.
Kámen ke zpracování se těží z míst zaplavených spodní vodou, kterou je třeba neustále odčerpávat do nedaleké řeky. Čistá voda bohatá na kyslík podporuje růst ryb a zároveň zvyšuje počet živočišných druhů. Vápenný prach, který se usazuje v okolí továrny, zvyšuje pH půdy a na té pak může růst vyšší počet druhů rostlin.
Městečko, jehož jméno nesmíme vyslovit, a jeho okolí je tím pádem jedním z mála míst na světě, kde průmyslové znečištění krajiny zvýšilo biodiverzitu.
Autorka je spisovatelka, žije v Londýně
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
