I Albert Einstein dokázal změnit názor. Z rasisty se stal ochráncem lidských práv

Přišli na to odborníci Kalifornského technologického institutu Caltech, kteří objevili dosud neznámé pasáže z jeho soukromých cestovních deníků. Pocházejí z let 1922−1923 a Albert Einstein (1879–1955) tehdy Číňany popsal jako pracovité, ale špinavé a neinteligentní.

Ze svých cest po Dálném východě, Palestině a Španělsku si Einstein odnesl řadu stereotypů. Čínské děti byly prý bezduché a hloupé a dospělí na něj působili jako lidské automaty. Obyvatelé Ceylonu byli líní, ale ani toho k životu moc nepotřebovali. Zlom v myšlení pravděpodobně přišel v době nástupu nacistů k moci v Německu.

Hodnocení člověka má vycházet z toho, co dává, ne z toho, co je schopný získat.
Albert Einstein

Na cesty se vydal jen rok poté, co dostal Nobelu cenu za fyziku (1921), a to za „objasnění fotoefektu a za zásluhy o teoretickou fyziku“. Po návratu z cest se ale začali ozývat nacisté, a tak Einsteinova rodina emigrovala do Spojených států (1923).

Analytik BBC Chris Buckler připomíná, že v Americe navštívil hned několik segregovaných škol a chodili i do biografů, ve kterých byla striktně oddělena místa pro „bílé“ a „černé“. Krátce nato vstoupil do Národní asociace pro prosazování barevných, která chtěla rovnoprávnost pro všechny.

Albert Einstein|foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu,Český rozhlas

Analytik Buckler tvrdí, že jeho angažovanost zřejmě stála na základech osobní zkušenosti z meziválečného Německa, kde ho pronásledovali kvůli jeho židovskému původu. Fyzik pak dokonce rasismus označil za nemoc bílých lidí. Podle jedno z autorů projektu, který zveřejňuje géniovy deníky, Ze'eva Rosenkranze, se od toho okamžiku stal humanismus součástí Einsteinova světonázoru.

Rasismus a věda

To, jak tehdy „bílí“ zacházeli s Afroameričany, považoval za velké bezpráví. Protestoval ale i proti vývoji atomových zbraní nebo proti popravě Milady Horákové.

Političtí vůdcové i vlády vděčí za své postavení zčásti prostě moci, zčásti tomu, že si je lidé zvolili. Nelze je považovat za představitele duchovně a morálně výše postavené části národa.


Albert Einstein

Rasismus měl vliv ale i na tehdejší vědu a vědce, protože se k německým nacistům přidala i inteligence. Třeba další nositelé Nobelovy ceny za fyziku Philipp Lenard nebo Johannes Stark. Ti dokonce Einsteinovy teorie označovali za židovskou fyziku a sami prosazovali „árijskou nebo německou“.

Pro představu: árijská fyzika měla být založená na experimentech a úzkém vztahu s realitou, ta židovská byla podle těchto vědců jen teoretické tlachání.