Horké léto roku 1953: Vzpomínky na Julia Fučíka i úspěch Hurvínka v Bukurešti
Sovětský svaz i jeho satelity se prakticky po celý rok 1953 vyrovnávaly s úmrtím Josefa Vissarionoviče Stalina. Proběhly tehdy demonstrace, povstání, přesuny v politbyrech i nesmělé pokusy o ekonomickou reformu.
V Československu byly v létě 1953 samozřejmě nejvíc propírány nepokoje v souvislosti s červnovou měnovou reformou, případně – z bezprostředního sousedství – berlínské protikomunistické povstání z téhož měsíce. Naopak problémy samotného Sovětského svazu, kde tehdy probíhaly boje o moc a přechod na jakžtakž kolektivní podobu vedení země, v dochovaných nahrávkách zachyceny nejsou.
Čtěte také
S odkazy na průběh a potlačení domácích nepokojů a berlínského povstání vystoupili při rozličných příležitostech – a s různou mírou výhružné agresivity či přezíravého sebeuspokojení – prezident Antonín Zápotocký, předseda vlády Viliam Široký i rudý akademik Zdeněk Nejedlý (ve funkci náměstka předsedy vlády), který tehdejšímu režimu dodával jakési slovansko-historické intelektuální zázemí.
Vybrané ukázky pocházejí z projevů všech tří těchto významných protagonistů československé politiky 50. let.
Jaro Číny
Po smrti předsedy KSČ a československého prezidenta Klementa Gottwalda v březnu 1953 natočil Československý rozhlas v průběhu roku řadu komponovaných vzpomínkových pásem. Jedno z nich bylo věnováno Gottwaldově působení na Ostravsku ve 20. letech. Ve vybrané ukázce na něj vzpomíná soudružka Košatská.
Čtěte také
Velkou kulturně-politickou událostí v Československu bylo 10. výročí úmrtí Julia Fučíka (popraveného nacisty). Komunistického novináře, ze kterého rudá propaganda cíleně a systematicky vytvářela jednu ze svých novodobých ikon.
V září 1953 proběhl v pražské Lucerně vzpomínkový večer na Julia Fučíka – z něj jsou vybrány dvě ukázky: kratičká poznámka spisovatele Jana Drdy (která je zajímavá jako kouzlo nechtěného) a pasáž z obsáhlého vystoupení komunistického šéfideologa Václava Kopeckého (v té době působil jako náměstek předsedy vlády) využívající fučíkovské téma k aktuálním politickým bojům.
Ke stejnému výročí byly Československým rozhlasem také natočeny vzpomínky dvou žen, které se s Fučíkem poznaly za protektorátu v době jeho působení v ilegalitě. Vybrané ukázky ilustrují, jak taková ilegalita vypadala.
Čtěte také
Spisovatelka Jarmila Glazarová vydala v 50. letech knihu pohádek o Mao Ce-tungovi. V létě 1953 natočila pro rozhlas dvě z nich, které byly odvysílány v pořadu Umělci dětem – Jaro Číny. Vybraná ukázka pochází z pohádky nazvané Znak Října.
Velkou událostí kryptokomunistického charakteru byly pravidelné mezinárodní festivaly mládeže a studentstva, jejichž tradice byla založena v roce 1947 v Československu. V létě 1953 se tento festival konal v Bukurešti – z řady dochovaných nahrávek je zařazena krátká reportáž o tamním úspěchu Spejbla a Hurvínka a – jako jakási rarita – hudební ukázka z vystoupení islandského souboru.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
