Foťte motýly, prosí Pražany entomologové
Odborníci z řad entomologů připravují první atlas pražských motýlů. Ten má mapovat rozmanitost druhů v hlavním městě a umožnit srovnání se staršími záznamy.
Lada Jakubíková z Katedry ekologie Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze vysvětluje, že není v silách výzkumníků zmapovat všechna místa v metropoli.
„Jsou tu soukromé zahrádky, vnitrobloky, průmyslové areály nebo místa, kam je veřejnosti vstup zakázán,“ shrnuje a dodává, že pražská příroda nejsou jen přírodní rezervace, ale jde o mozaiku parků, zahrad, městské zeleně, okolí Vltavy nebo okrajové části, kde se prolíná zemědělská krajina a velkoměsto.
Jedním z nejnovějších nálezů je ostruháček švestkový, kterého jeden z pozorovatelů zaznamenal v Malešicích. V přírodě ho můžeme vidět jen do začátku července.
Do mapování motýlí populace v Praze se může zapojit každý. Buď prostřednictvím facebookové stránky Hledejte pražské motýly nebo mobilní aplikace iNaturalist.
V případě zmíněné aplikace se přitom pořízené fotografie s označením místa pozorování ukládají do celosvětové databáze biodiverzity a mohou tak přispět k dalším vědeckým účelům.
Související
-
Pro motýly změna klimatu nebude problém, říká studie. Škodí jim naopak způsob hospodaření
Optimistická předpověď vědců odhaduje, že motýli přežijí klimatické změny bez úhony. Nebezpečné pro ně je spíše lidské hospodaření.
-
Z české přírody mizí motýli
Ohrožena je polovina denních druhů. Mohou za to mírné zimy, sucho i chemické postřiky plodin a pravidelné a intenzivní sekání luk či zahrad. Moderuje Markéta Ševčíková.
-
Pro „motýle“ a hmyz nezbývá mezi obrovskými lány polí místo, vysvětluje biolog
Podle biologa Davida Storcha je hlavní příčinou úbytku hmyzu intenzivní a průmyslové zemědělství – roli hraje změna struktury krajiny a chemizace.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
