Fotka je dokument doby. V 50. letech je na lidech vidět optimismus, teď víme, jak byli naivní, myslí si fotografka Kyndrová

Čtěte také

DVOJKA

Při focení v Rusku jsem bydlela v pravoslavném klášteře, vzpomíná fotografka Dana Kyndrová

„V životě jsem fotila hlavně dokument a také už leccos prožila. Je mi 70 a díky rodičům se dějiny po roce 1945 promítly i do mého života. Teď už si myslím, že umím fotit a svou zkušenost můžu zúročit na bádání v archivech – a navíc mě to baví,“ popisuje. 

Zkoumá tak snímky jiných, a to z přelomu 40. a 50. let minulého století, z doby, kdy moc v Československu převzala komunistická strana. Kyndrová sama našla nebo získala snímky, které popisují hlavně rok 1946. 

Čtěte také

Skloubení muslimské a naší evropské křesťanské kultury je naivita, říká dokumentární fotografka Kyndrová

„Tedy dobu po prvních volbách od konce 2. světové války, kdy je na dobových fotkách vidět naděje a přehnaný optimismus, podle kterého bude už všechno OK. A jak mi to líčila máma, když volby skončily, seděli všichni zničeně. Nemohli uvěřit, že na to lidé těm komunistům naletěli. Na jejich sliby, jak to pod jejich vedení bude u nás dobré,“ popisuje. 

„Když jsem byla malá, rodiče mi vyprávěli, jak 50. léta doopravdy vypadala – a to jsem pak hledala i na archivních fotkách. Lidé byli nadšení, tančili, všude byli pionýři atd. Byl na nich vidět optimismus, který byl – z dnešního odstupu – vlastně nesmírně naivní,“ myslí si Kyndrová. 

Všechno se vrací...?

Radost jistě pramenila i z poválečné situace, kdy se všichni nejdřív báli, aby se neopakovaly hrůzy války, panovala tady i naděje do budoucna.

Fotografka Dana Kyndrová na vernisáži v Opavě|foto:Roman Konečný, Město Opava

„Asi je pro lidský život přirozené doufat v lepší časy… Ota Pavel tu dobu ve svém fejetonu popsal na svém otci – a šlo o židovskou rodinu. On se nejdřív stal také komunistou, pak jednoho dne vystřízlivěl. Doufal, že to bude lepší, ale pak zjistil, že se všechno vrací, jen v jiné formě.“ 

Za fotografii „Vlajka, Václavské náměstí" získala Libuše Kyndrová čestné uznání poroty|foto:Libuše Kyndrová

„Musím říct, že mi dobu 50. let připomíná i dnešek, když vidím některé ,mladé progresivní levičáky‘. Jen tehdy měli na sobě navázané rudé šátky, dnes jsou potetovaní, nicméně mně to přijde úplně stejné, protože od nich slyším, že něco vylepší, a všechno bude fajn,“ uzavírá Dana Kyndrová. 

Celé Hovory Petra Viziny najdete v audiozáznamu, poslechněte si víc.