Film Mars jsme v opravdovém modulu NASA natočili za 3 týdny. Podle amerických vědců bychom tam dokázali taky přežít, říká režisér Tuček

Na Marsu se budou špatně balit holky, říká mladý vědec Jan Lukačevič

• Upravit
• Smazat

Jeho anténa detekující elektrické výboje poletí brzy s raketou na Mars a bude zkoumat blesky na rudé planetě. Jan Lukačevič je jednou ze známějších tváří mladé české vědy. 

Třeba v tom, že se točil v „opravdovém“ NASA modulu pro simulaci pobytů na Marsu (Stanice Mars Desert Research Station) v poušti v americkém Utahu. Natočil se za pouhé tři týdny s tím, že celý štáb i herci, většinovou pocházející z divadla Vosto5, museli psát denní reporty určené vědcům, kteří je pozorovali na dálku, přes internet. Proč zrovna tam?

„Geneze vzniku tohoto rychlého projektu byla velmi jednoduchá, protože nás někdy před dvěma lety oslovil space architekt a vědec Ondřej Doule, který s NASA spolupracuje,“ vysvětluje Benjamin Tuček.

Architekt a vědec Doule, který si ve filmu zahrál jednu z hlavních rolí androida, je prý navíc i mnohokrát zachránil před možnou katastrofou. „Dokázal totiž předvídat. Taky pořád říkal, že nejnebezpečnější je vždy člověk sám sobě. Před námi byla v modulu skupinka Francouzů, která musela misi skrečovat. Byly tam vztahové problémy, které někdo nerozdýchal a odešel do pouště. Tam se ale ztratil a pak ho dva dny hledali dokonce i vrtulníky. Ta naše mise tak byla úspěšná. Natočili jsme film a dokončili ji všichni.“

Skafandry z látky na žehlicí prkna

Celé natáčení probíhalo v doslova spartánských podmínkách. Herci bydleli přímo na vesmírné stanici a štáb v pronajatém karavanu. „Museli jsme šetřit vodou tak, že se na WC splachovalo aspoň po třech použitích a denně vyšla sprcha na osobu na necelou minutu,“ popisuje.

„V karavanu jsme si ráno a večer lezli po hlavách a přes den v něm byli herci, kteří zrovna netočili. To proto, abychom základnu zachovali ve stavu schopném natáčení. Takže to byla koupelna, WC, maskérna, kostymérna nebo catering a jídlo jsme si i sami vařili.“ Místo v poušti bylo prý ideální i proto, že tam nebyl žádný mobilní signál, takže soustředění se na práci bylo absolutní a nikdo nemohl ani nikam odejít.

Vstávalo se v 5 ráno, aby stihli něco venku vůbec natočit. „Bylo tam strašné vedro a navíc skafandry byly ušité z látky, kterou se jinak potahují žehlicí prkna. Na Marsu by asi fungovaly, pro natáčení bylo už v 9 ráno takové vedro, že se muselo dovnitř.“  

To nejhorší? Asi dny bez proudu

Hlas Opportunity roveru utichl. Zruší NASA zatím úspěšnou misi na Marsu?

• Upravit
• Smazat

Marťanské vozítko Opportunity má už jen pět týdnů na to, aby se ozvalo řídícímu středisku, jinak NASA misi zruší. Vozítko v minulosti mimo jiné zjistilo, že na Marsu byla tekoucí voda. Místo plánových 90 marťanských dnů dokázalo na rudé planetě pracovat více než 5000 dnů.

To nejhorší, co tam zažili, byl rozbitý naftový generátor a pak, když docházela voda. „Což bylo fajn v tom, že najednou bylo úžasné ticho, ale taky nešla elektřina. Museli jsme volat šerifa, který taky nebyl hned dostupný, a nejbližší vesnice byla vzdálená nějakých 15 km.“

V anotaci filmu Mars se píše: Vztahová romance o láskách, přátelstvích, nadějích a obavách… Drama, ale taky komedie. Jak to jde dohromady? „Nedá se to tak úplně nazvat komedií á la Účastníci zájezdu. Spíš je to až surreálná úvaha o lidech, kteří si, jedno jestli na Zemi nebo na Marsu, všude s sebou berou lásku, vztahy i nějaké ty odpadky,“ tvrdí scenárista Tuček. Je spoluautorem dalších snímků, jako jsou Mistři, Protektor, Polski film nebo nedávno Prezident Blaník.     

Velkorozpočtové sci-fi to tedy není

Na Měsíci bylo 12 mužů, Mars by měl připadnout ženám, tvrdí inženýrka NASA

• Upravit
• Smazat

První člověkem na Marsu by měla být žena. Alespoň si to myslí jedna z inženýrek NASA Allison McIntyre. Ta britské BBC řekla, že ženy jsou ve vesmírném programu stále podceňovány a vzhledem k tomu, že na Měsíci bylo zatím dvanáct mužů, Mars by měl připadnout ženám. „Měla by hrát roli profesionalita, schopnosti a zkušenosti. Ten, kdo je schopný, by měl mít v posádce místo,” myslí si publicista Pavel Toufar. 

Film popisuje cestu dvou mladých lidí, kteří se rozhodli si své „ano“ říct přímo na Marsu. On je milionář a ona to popisuje, jako že se vždy chtěla vdávat v Marseille, jenže on ji nějak špatně rozuměl. Hlavní postavou je pak robot, android se zastaralým operačním systémem.

„Nepředstavujte si to jako nějaké velkorozpočtové sci-fi. Protože jsme měli asi třetinový rozpočet oproti normálními českému filmu, tak je ten android prostě rozbitý. Vrtošivost a potřeba náhradních dílů pro své plány, do kterých mu čeští turisti ani náhodou nezapadají, mu ale zůstala. Android je i vypravěčem celého příběhu a nakonec není ani nijak hrozivý, monstra jsou tam lidi.“

Od vědců dostali výbornou

Zajímavé bylo prý i konečné vědecké hodnocení mise. „Vyhodnocovali naši schopnost přežít a pak nám řekli, že filmový štáb je tak podivná organizace, že má dobré předpoklady na skutečné misi na Mars taky přežít… Asi proto, že jsme měli jasně dané podmínky, potřebnou organizaci a pevný cíl a k tomu jsme každou minutou čelili nutnosti improvizovat. To všechno dohromady jsme asi skloubili v rozumném poměru.“

Čeká vás tak v kině smích, nebo pláč? „Mars není v kategorii á la vtip za vtipem. Má ale jemný, až podprahový humor, který asi není pro každého. Věřím, že se diváci na jeho poetiku naladí a zároveň si nedělám iluze, že to bude nějaká masovka… Psali jsme to s Terezou Nvotovou a Petrou Nesvačilovou pro lidi, kteří se jednou dostanou na Mars a třeba jim to i zachrání život,“ přidává své přání Benjamin Tuček.

Co Tuček připravuje? Jak se píše na zakázku a jaká má životní očekávání? Poslechněte si v celém záznamu rozhovoru. Ptá se Naděžda Hávová.