Evropský rozpočet je o solidaritě. Slušný balík peněz by ale měly dostat i státy, které si vedou dobře, říká Jourová

Rozpočet EU ty národní nesupluje, ale doplňuje. V současnosti není moderní, říká ekonom Zahradník

• Upravit
• Smazat

Evropská komise představila návrh přerozdělování evropských peněz mezi lety 2021 až 2027. Česko dostane financí méně, i po odchodu Británie ale zůstane čistým příjemcem. Méně peněz by mělo jít na zemědělství a kohezní politiku, více na bezpečnost nebo migraci. „Nový návrh je hodně spojen s takzvanými novými tématy,” říká ekonom a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru Petr Zahradník, který je hostem Interview Plus. 

„Probíhají další jednání o tom, jak bude vypadat vzoreček pro rozpočítání peněz pro jednotlivé země. Chtěla jsem slyšet, jak jsou ministři na vyjednávání s Komisí připraveni,“ říká eurokomisařka Věra Jourová (ANO), která je na návštěvě v Česku.

Hlavním kritériem pro rozdělování unijních peněz prý nadále bude hrubý domácí produkt. Podle Jourové by ale mělo dojít k dohodě, aby „slušný balík peněz“ získaly i státy, které si vedou dobře. Aby kromě přerozdělovacího vzorečku záleželo i na politickém rozhodnutí.

Vstali noví kverulanti. Česká republika je dnes vnímána jako ostrůvek stability ve střední Evropě a dokážeme přicházet s alternativami.
Věra Jourová

Solidární rozpočet

Česká eurokomisařka je proti tomu, aby součástí vzorečku bylo, kolik daná země přijala migrantů. Zdůrazňuje ale, že evropský rozpočet je založen i na solidaritě: „Západní státy jsou solidární s východními ohledně budování infrastruktury a stejnou míru solidarity bych očekávala i se zeměmi, které se potýkají s problémem integrace lidí, kteří dostali azyl,“ podotýká Jourová.

Komise také navrhuje spojit unijní peníze s úrovní právního státu. „Hodnocení bude muset být založené na faktech, v ideálním případě podpořené rozhodnutím Soudního nebo Účetního dvora Evropské unie. A tím posledním, kdo o tom rozhodne, nebude Komise, ale státy,“ přibližuje.

Neoperujme jen s Polskem nebo Maďarskem, chceme to jako obecnou garanci. Volají po tom daňoví poplatníci ze zemí, které do evropské kasy více přispívají, než dostávají.
Věra Jourová

Český strašák

Velkým tématem je v Česku tzv. GDPR, neboli obecné nařízení o ochraně osobních údajů. Přísnější pravidla jsou ale podle Jourové potřeba: „Jako ke strašáku se k tomu přistupuje snad jen v Česku. Rozdmýchávají to různí ‚šmejdi‘, kteří se snaží vystrašit a vyfakturovat.“

Bezpečnost dětí na internetu musí zajistit rodiče, ne směrnice EU, věří expert

• Upravit
• Smazat

Koncem května do všech zemí Evropské unie pronikne nové nařízení o ochraně osobních údajů GDPR. To stanovuje hranici 15 let pro založení účtu na sociálních sítích nebo e-mailu bez souhlasu rodičů. Zdejší vláda proto navrhla, aby provozovatelé služeb měli povinnost žádat u dětí mladších 15 let schválení zákonných zástupců. Když ho nezískají, měli by účty smazat.

„V panice jsou i firmy, pro které GDPR znamená jen minimální zátěž. Například když u sebe drží data svých zaměstnanců, klientů a subdodavatelů. Pokud ta data nepřeprodávají nebo neposílají dál, chceme po nich jen, aby měly zajištěný server a zamčené šanony,“ uklidňuje.

A čím to je, že Češi patří k nejeuroskeptičtějším národům? „Jsme skeptičtí ke všemu, což vyvažuje náš smysl pro humor. Ale ten se v Bruselu nedá vždy použít. Pro českou reakci je typické ‚nezajímá mě to, nic o tom nevím, ale nelíbí se mi to a nechci to‘. S tím musíme pracovat a podávat věci srozumitelně,“ uzavírá Jourová.