Eva Turnová: Antiháj

22. březen 2024

Neznám nikoho, kdo by jako dítě chodil spát v dobrém rozmaru. Tma evokující dělohu už nikdy nenavodila atmosféru teplého bezpečí umocněnou přísunem placentárních laskomin.

Umýt, vyčistit zuby a šipka ode dveří rovnou do postele, pod kterou se schovával krokodýl, loupežník nebo parta trpaslíků s nářadím.

Čtěte také

Bylo jasné, že zapínat si flanelové pyžamo vsedě na posteli by znamenalo přijít o nohy. Po ulehnutí se fantazie rozjela na plné obrátky a spolehlivě vyvolávala pokaždé jinou sérii nočních běsů, jejichž vizuálním leitmotivem byly stíny nočních tramvají, které se hrozivě proháněly po stropě.

Topení s přehozeným prostěradlem se zase často změnilo v bílou krávu, kolem které nešlo projít na záchod, a trefovat se z postele do květináče zahnalo poslední myšlenky na usnutí.

Později jsem spirituálním věcem přišla na chuť. Nic netušící máma mi hrozila čertem a klekánicí v době, kdy už jsem si dávno četla pod peřinou Parapsychologické jevy od Břetislava Kafky a zkoušela hýbat s předměty.

Eva Turnová

O duši jsem moc nepřemýšlela, až mi jeden vršovický láma řekl, že na světě je jen určitý počet duší a lidi, kteří si myslí, že ji mají, ji právě dost často nemají. Zajímalo by mě, jestli lidi bez duší nemají nic nebo mají antiduše, stejně jako hmota má antihmotu. Při setkání hmoty a antihmoty nastává anihilace, kdy obě formy zaniknou.

Stejně tak setkání člověka s duší a bez duše by tudíž obě duše vyrušilo, čímž by se vysvětlila spousta bezduchých vztahů. A moje případné setkání s antiturnovou mě jednou pravděpodobně přemění v energii unášenou do Turnového háje, kde nejsou ani postele, ani trpaslíci.

Autorka je spisovatelka a rockerka
eva@turnova.cz

autor: Eva Turnová
Spustit audio