EU není schopna mít jednotné stanovisko, proto do jednání o Ukrajině nepatří, zlobí se Zaorálek
Politická jednání mezi Ruskem, Ukrajinou, Německem a Francii zatím průlom v řešení ukrajinské krize nepřinesla. Evropská unie ale dál věří v diplomatické řešení. „EU nemá odpovídající pozici při řešení této krize. Nedisponuje vojenskou silou a neprezentuje jednotné stanovisko,“ míní bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). „Evropská unie nikdy nebyla tak jednotná, pokud jde o politiku vůči Rusku, jako je nyní,“ oponuje bývalý eurokomisař Štefan Füle.
Füle připomíná, že Unie prokázala naprostou shodu na středeční schůzce ministrů zahraničních věcí, když pohrozila Rusku sankcemi, které prý budou mít masivní důsledky, a to v případě, že dojde k narušení územní celistvosti Ukrajiny.
Čtěte také
„Vidím tam i pokračující pomoc ze strany Evropské unie. Jen tento týden dostane Ukrajina 1,2 miliardy euro a dalších 150 milionů euro navrch. A také máme mezi Unií a Ukrajinou fungující asociační dohodu a dohodu o prohloubených ekonomických a obchodních vztazích, která funguje,“ popisuje bývalý eurokomisař.
Souhlasí ale s tím, že úloha Unie v normandském formátu by měla být daleko větší.
„Dlouhodobě jsem zastánce toho, že bruselské instituce mohou nabídnout pro naplnění minských mírových dohod a práci normandského rámce daleko více, než může Paříž a Berlín dohromady,“ dodává Füle.
Nejednotná Evropská unie?
Normandský formát a schůzka v Paříži vůbec není to, co bychom měli pokládat za šťastné, říká Zaorálek. V tomto formátu se podle něj rozhodně krize řešit nedá. Připomíná opět nejednotnost Evropské unie.
Čtěte také
„Maďarský premiér Viktor Orbán se chystá do Moskvy. Francouzský prezident Emmanuel Macron mluvil o tom, že je třeba jednat s Rusy o systému kolektivní bezpečnosti, a mohl bych poukázat na to, že v jednotlivých zemích, jako je třeba Španělsko a Německo, je dokonce nejednota v tom, jaké má země zaujmout stanovisko,“ poukazuje.
„Jedna věc je vykazovat to, co se dnes snaží Unie prezentovat jako jednotnou pozici. Ale tady přece nejde o to, jak jsme na tom teď. Jde o to, jak jednotní budeme zítra. Protože situace se může změnit a jde o to, kam až jsme schopní jít a jak dlouho jsme schopni tu jednotu držet,“ zdůrazňuje.
Jednota EU není pouze deklarovaná, je opravdová, reaguje Füle. „U nás existuje pluralita názorů, což je normální v demokratických zemích, není to něco, co bychom měli vidět jako nevýhodu. Je to o šanci dát diplomacii svoje místo a úlohu při řešení toho sporu,“ naznačuje.
Nejsme součástí jednání
V pátek by měl francouzský prezident o ukrajinské krizi telefonicky hovořit se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. To považuje Zaorálek za projev „rozsypanosti postoje EU“.
Čtěte také
„Protože Unie není součástí jednání s Ruskem. Jedná se na úrovni NATO, na úrovni Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a jednalo se mezi Spojenými státy a Ruskem. Evropská unie u toho nebyla a já říkám: To je špatně. Důsledky tohoto konfliktu nebo možného konfliktu se nás zásadně týkají, ale přitom nejsme součástí jednání. V krizových situacích se v zahraniční politice projeví, že nemáme jednotu. A teď se nám to prostě předhazuje. EU není schopna mít jednotné stanovisko, proto do jednání ani nepatří. Toto si můžeme dnes v zahraničním tisku přečíst. To je prostě realita,“ opakuje Zaorálek.
Füle ale připomíná, že Putin vždy dával, dává a bude dávat přednost hovořit s jednotlivými členskými zeměmi Evropské unie a bude si vybírat, které to jsou.
„Bude zásadně odmítat jakýkoliv formát, který by zahrnoval všechny členské země. Protože v takovém případě je váha Ruska úplně jiná. Za druhé francouzský prezident je teď předsedající zemím Unie. Považuju jeho rozhovor s Putinem za něco, co může přispět diplomacii, ať už má jakékoliv formy a prostředky,“ vysvětluje svůj postoj.
Slabá sestava evropských politiků
To, že jsou pro Rusko partnerem k jednání Spojené státy, víme dlouhou dobu, reaguje Zaorálek. Problémem Evropské unie je podle něj slabá sestava politiků. Jmenuje konkrétně předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou a šéfa diplomacie EU Josepa Borrella.
Čtěte také
„To prostě nejsou silné osoby, které by mohly dnes reprezentovat Unii. My si na tento problém, že přijde krize a nebudeme mít osobnosti, které budou té krizi odpovídat, prostě zaděláváme. Navíc Angela Merkelová skončila, což ještě více oslabuje. Už se psalo i o tom, že si Putin tuto krizi, potenciální konflikt, vybral ne náhodou právě v této chvíli. Situace je prostě pro něj příznivá. Není divu, že Evropskou unii teď nepotřebuje a že jeho strategie je, že s ní nejedná. Teď to prostě těžko zvrátíme,“ míní Zaorálek.
Podle Füleho je ale Unie silný hráč i bez toho, že by seděla u jednacího stolu. „Je tím nejdůležitějším článkem pro zadržení Ruska před něčím nezodpovědném, pokud jde o Ukrajinu. Případné sankce, které by byly nesouměřitelné s tím, co v současné době existuje, daleko více zadržují Putina v tom, aby se vehnal do nějakého vojenského dobrodružství, než více než 5000 aliančních vojáků. Jsme také aktivním účastníkem dialogu mezi aliancí a Ruskou federací,“ připomíná.
Poslechněte si celou debatu. Moderuje Karolína Koubová.
Související
-
Co kdyby se Česko chovalo k Ukrajině tak, jak se měli chovat naši spojenci v roce 1938, vyzývá Lukeš
„Krizi způsobilo Rusko vojenskou koncentrací na ukrajinských hranicích, a proto klíč k řešení krize je v Kremlu,“ připomíná profesor na univerzitě v Bostonu Igor Lukeš.
-
Nevidím důvod, aby Putin obsadil Ukrajinu, kterou už vlastně obsazenu má, míní novinářka Procházková
„Z pozice novinářky se mi zdá, že situace je opravdu vyhrocená a vztahy hluboko pod bodem mrazu. Připomíná to doby studené války,“ komentuje novinářka Petra Procházková.
-
Daniel Kroupa: Neustupujme ruské agresi na Ukrajině
Do nového roku vstupujeme s nadějí, že bude lepší, než byl ten předchozí. Naděje je naší vzpourou proti realitě a probouzí v nás vůli ji měnit tam, kde můžeme.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
