Děti bohatých mají výhodu, jednotné přijímačky za nerovnosti nemůžou, tvrdí exministryně Valachová

Standardizované testy ve školství vedou ke katastrofě, tvrdí neuropsycholog Stephen Hughes

• Upravit
• Smazat

Co by měla škola dětem vlastně dát? Odborníci na průmyslovou revoluci varují, že řadu lidských profesí v budoucnu převezmou stroje. Přesto se školy upínají na ty nejbližší cíle: připravit děti k maturitě nebo k přijímacích zkouškám. O tom, jak je tento přístup nebezpečný, hovořil v Magazínu Leonardo americký neuropsycholog Stephen Hughes, současný předseda výzkumné komise Asociace Montessori.

„Nemáme žádný jiný nástroj, jak spravedlivěji porovnávat znalosti a vědomosti dětí. Než byly zavedeny jednotné zkoušky, tak přijímačky zuřily na všech středních školách a gymnáziích – kromě těch, které zely prázdnotou a přijímaly kdekoho,“ říká bývalá ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD).

Jednotné přijímačky jsou pouze z češtiny a matematiky, vedle toho mají ředitelé škol možnost si až 40 % váhy přijímacího řízení rozhodnout sami podle zaměření školy. Většina z nich toho prý ale nevyužívá a uchazeči jsou tak testováni jen v matematice a češtině.

Každý vzdělávací systém potřebuje uzlové body, kde se porovnají znalosti dětí proto, aby jim pomohly najít vzdělávací cestu.
Kateřina Valachová

Valachová připouští, že testy mohou ovlivňovat výuku a že na ně školy své žáky cíleně připravují. „Je na odbornících a politicích, abychom posilovali kvalitu druhého stupně. Máme tam rezervy, a řada rodičů proto své děti v raném věku tlačí na víceletá gymnázia,“ upozorňuje poslankyně.

Nespravedlivé přijímačky

„Argumenty o tom, že to je spravedlivější, nemůžeme brát. Protože tento systém je naprosto nespravedlivý a je nepřípustným zásahem do svobody volby vzdělávací cesty, která nemá být na státu, ale na vůli žáka a jeho rodičů,“ reaguje Janek Wagner ze spolku Pedagogická komora.

Poukazuje na to, že každá škola má jiný vzdělávací program a za její chod je odpovědný ředitel. Jednotné přijímačky jsou tak prý v rozporu se základními principy vzdělávací soustavy. Odmítá také tvrzení Valachové, že ředitelé nevyužívají možnosti upravit si určenou část přijímacího řízení podle svého.

Toto sociální inženýrství by se mělo zrušit a pevně věřím, že k tomu ještě v tomto období dojdeme.
Janek Wagner

Za zavedením jednotných zkoušek prý byla demografie – kvůli slabším populačním ročníkům se začaly vyprazdňovat učiliště a střední odborné školy. „Tento zásah to měl zvrátit. Teď ale zase máme demografickou špičku. Vytloukáme klín klínem,“ kritizuje Wagner.

Školství se řítí k přemíře testování. Maturanti by sloh psát neměli, říká senátor Růžička

• Upravit
• Smazat

Pro téměř 70 tisíc středoškoláků ve středu začínají slohovou prací státní maturity. „Myslím, že lepší varianta by byla ten stylistický útvar nepsat. Maturita z českého jazyka má tři části: test, písemnou práci a ústní složku. Pro garantování určité úrovně výstupu by stačil didaktický test,“ tvrdí senátor za TOP 09 a STAN a bývalý ředitel pražského Gymnázia Jana Keplera Jiří Růžička.

Podle něj se navíc zvyšuje bariéra pro přístup ke vzdělání a kvete byznys s přípravou žáků na testy. „Ti, kteří ji svým dětem můžou zaplatit, tak tím zvyšují jejich šanci. Je absurdní, že toto zavedla ČSSD, která by měla hájit šance všech žáků.“

„To, že větší výhodu mají děti vzdělaných, a tedy movitějších rodičů, je samozřejmě pravda. Ale byla to pravda před třemi i deseti lety. Vůbec to nesouvisí s jednotnými přijímacími zkouškami,“ oponuje Valachová.

Pokud jde o přemíru testování, rozšířily ho prý soukromé společnosti: „SCIO testy – z hlediska přijímacích zkoušek a zpoplatňování přípravy na ně – decimovaly naši zemi minimálně deset let. Je potřeba účinněji bojovat proti odstranění bariér, ale nesouhlasím s tím, že ověřování znalostí na základě jednotného testování místo známek nám způsobilo nerovnosti ve vzdělání,“ uzavírá.