Deflační politika Aloise Rašína je z dnešního pohledu neobhajitelná, bez jeho vize by ale nikdy nevznikla naše koruna, uvažuje ekonom

27. září 2021

Jedním z proslulých takzvaných mužů 28. října byl i Alois Rašín (1867–1923). Právník, národohospodář, politik a publicista, který se výrazně zapsal do historie. Jeho razantní ekonomické zásahy přinesly řadě lidí nemalé problémy, taky se proti němu postavila velká část společnosti.

Účinkuje: ekonom Mojmír Hampl
Připravila: Ivana Chmel Denčevová
Režie: Michal Bureš

Alois Rašín byl proslulý heslem „pracovat a šetřit“, kterým se řídil jak v osobním, tak politickém životě. Jeho sympatizanti říkají, že Rašínovou zásluhou byla provedena měnová odluka a republika získala pevnou korunu. Kritici ho naopak viní za ekonomické problémy velké části tehdejšího obyvatelstva.

Rašínovi říkali Tygr a dokonce ani jeho kritici mu neupřou, že to byl politik s vizí. Ve funkci ministra financí byl dohromady pouhý rok, přesto se do historie zapsal zásadním způsobem.

Ono je to těžké. Kde hrozí bída, tam hrozí socialismus. A kde hrozí socialismus, tam hrozí bída.
Alois Rašín

Kdo byl Alois Rašín?

Host pořadu ekonom Mojmír Hampl vysvětluje: „Nejdříve student medicíny, posléze student práv, tři roky po promoci byl odsouzen v procesu s Omladinou (1893–1894), stoupenec mladočechů. Po jisté odmlce se vrátil do politiky a v roce 1911 se stal poslancem Říšského parlamentu. Pak byl opět před soudem, odsouzen byl za činnost v odbojové skupině Maffie – k trestu smrti.“

Čtěte také

Naštěstí to dopadlo jinak a zásadní změnou v jeho životě, ke které přispěl, byl vznik Československé republiky, kde se stal prvním československým ministrem financí. Dostal se do obtížné situace, právě takový totiž byl na začátku náš nově vzniklý stát.

„Snažil se, aby nová republika byla postavena na pevných hospodářských a měnových základech. Měl za to, že bez toho se nový stát vůbec nemůže udržet,“ uvažuje ekonom.

Platidlem byla tehdy koruna, a to už od 19. století. Rašín ale měl za úkol zavést měnu novou. Politici se tehdy hodně přeli nejen o názvu měny, ale hlavně o její hodnotě. „Rašín chtěl reformovat systém daní, zavést nové, zpracovat soupisy majetku. A především jeho dílem bylo vytvořit novou měnu.“

Čtěte také

„Způsob, jak to udělat byl jednoduchý: část peněz stáhnout z oběhu, aby jimi lidé nemohli platit. A cenová hladina se měla vrátit na úroveň roku 1914, tedy před začátek 1. světové války.“

Rašín se postupně dostával do sporu takřka se všemi skupinami společnosti, nejtvrdší spory vedle tento československý národní demokrat s levicí. 

Měnová odluka se povedla, ale Rašín po volbách 1919 ve funkci skončil. Po více než dvouleté přestávce se do křesla ministra financí zas vrátil – na několik měsíců. 

Pracuj a šetři.
Alois Rašín

V pražském policejním archivu se dočtete: „Dne 5. ledna 1923 uslyšeli lidé, kteří se kolem 9. hodiny ranní ubírali Žitnou ulicí, dva za sebou rychle jdoucí výstřely...“

Tím, na koho se střílelo, byl Alois Rašín. Střelcem pak anarchokomunista Josef Šoupal, který chtěl údajně prospět proletariátu. Rašín následně ve svých 55 letech zemřel.

Čtěte také

Na otázku pořadu Jak to bylo doopravdy, jestli byl Rašín viníkem ekonomických problémů Československa, host Mojmír Hampl odpovídá:

„Byl i nebyl. Jeho deflační politika by z dnešního pohledu byla naprosto neobhajitelná. Příliš nákladná, vyžádala si mnoho nezaměstnaných, hodně velká ztráta exportu a ztrát produkce. Způsobila také první finanční krizi Československa. Na druhou stranu – bez jeho vize, odhodlání a houževnatosti by možná nevznikla československá měna jako stabilní pilíř republiky.“

Celý pořad Ivany Chmel Denčevové najdete v audiozáznamu.

Spustit audio

Související

  • Osudy mužů 28. října

    Pětice politiků – Alois Rašín, František Soukup, Jiří Stříbrný, Antonín Švehla a Vavro Šrobár, která řídila pražský převrat v roce 1918, byla nazvána „muži 28. října“. 

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.