David Klimeš: Prezidentské atomové kufříky aneb proč je důležité mít média veřejné služby

Následně Blesk o novém kandidátovi informoval na titulní stránce, později se pro změnu Topolánek na čtenáře Blesku z titulky mračil kvůli zmatkům kolem nominací, ale vzápětí je ujistil, že on se rozhodně nebojí.

Blesk je zároveň spoluvlastněn významným českým byznysmenem Danielem Křetínským, který se mimo jiné angažuje v energetice, například v Elektrárně Opatovice, kde předsedu dozorčí rady dělá shodou okolností jistý Topolánek.

Výhodné koupě

Podobných propletenců mediální, politické a byznysové moci bychom našli v Česku více. Exemplárním příkladem je předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Ten shodou okolností v ten den, kdy Topolánek ujišťoval čtenáře Blesku, že se nebojí, měl mnohastránkový rozhovor v Mladé frontě Dnes, jak to myslí s republikou dobře. List přitom donedávna vlastnil.

Asi nejbrutálněji pojmenoval kombinaci médií, byznysu a politiky před časem spolumajitel skupiny Penta Marek Dospiva, který koupi významných regionálních Deníků charakterizoval jako koupi atomového kufříku, který každého odstraší, aby jeho byznys „iracionálně napadal“.

Logo|foto:Český rozhlas

Babiš v největším střetu zájmů

Kvůli extrémnímu střetu zájmů Andreje Babiše se zdá, že to vše začalo až s osobou pravděpodobného příštího premiéra Česka. Ale to je mýlka. Už během hospodářské krize se odsud – stejně tak jako z jiných východoevropských trhů – začali stahovat němečtí, švýcarští a jiní majitelé a nastoupili - tak jako jinde - domácí boháči.

O vztahu soukromých médií a politiky se již vzrušeně mluvilo třeba již okolo voleb 2010, kdy majitel vydavatelského domu Economia Zdeněk Bakala dal přes 28 milionů středopravým politickým stranám.

S nástupem Babiše na scénu, který si koupil Mladou frontu Dnes a Lidové noviny, aby o něm „psali pravdu“, vše ovšem poskočilo na výrazně vyšší rychlost. Kritici Babiše tvrdí, že zneužil média ke své propagaci, obhájci Babiše zdůrazňují, že oba listy pořád dělají mnozí kvalitní novináři.

Vznikají ovšem nepochybně bizarní situace: například tento srpen všechny deníky referovaly hlavním článkem o tom, že policie žádá sněmovnu o vydání Babiše, jen Mladá fronta Dnes nabídla čtenářům raději rozhovor s pozapomenutým exministrem Zemanovy vlády.

Andrej Babiš|foto:Kateřina Šulová, ČTK

Uhranutí Babišem však rozhodně nestačí. Případ Topolánka ukazuje, že i jiné politické osobnosti mají vazby na vlastníky médií. A dalším příkladem může být konec konců i sám autor zmíněného výroku o atomovém kufříku.

Marek Dospiva finančně podporoval stranu Realisté. Její mentor Petr Robejšek poskytl Deníku v minulosti velký rozhovor o úpadku politiky, než se o pár dnů později přerodil sám v politika. Nyní Realisté podporují na Hrad kandidáta Jiřího Hynka.

Bez médií veřejné služby to nejde

Přetnout příliš těsné vztahy mezi médii, politikou a byznysem už dost dobře nejde. Doba německých či švýcarských vlastníků bez valného zájmu o domácí politické hry se již nikdy nevrátí. Ale právě proto je třeba mít vedle soukromníků v mediální krajině i silná média veřejné služby.

vydavatelství Mafra|foto: Česká televize

Ta sice vždycky byla, jsou a budou pod tlakem těch, co jsou zrovna u moci. Ale nepodporují žádné své spřízněnce do nejvyšších politických funkcí v zemi, nanejvýš mohou tu a tam trochu podlehnout politickému názoru toho kterého zaměstnance. Jako celek však slouží všem občanům Česka, co hledají uměřené a nestranné informace.

Proto je třeba je bránit proti jakýmkoliv pokusům o oslabení či dokonce zestátnění. Pak bychom totiž byli odkázáni jen na to, jak si kdo zrovna pohazuje se svým mediálním atomovým kufříkem. Což by rozhodně pro kvalitu zdejší demokracie nebylo dobré.

Autor je hlavní analytik týdeníku Ekonom