Redaktorka a moderátorka. Na Českém rozhlase Plus se podílí na vysílání Ranního a Odpoledního Plusu a připravuje pořady Ex libris a Studio Leonardo. Podílela se na sérii Střepy – rozhovory o válce s předními českými spisovateli a spisovatelkami.
Do Českého rozhlasu nastoupila v roce 2007 na stanici Český rozhlas 6 (dříve česká redakce Rádia Svobodná Evropa), kde se věnovala zejména otázkám migrace, každodenní ekonomiky a ekonomie a historie (pořady Zaostřeno na cizince, Člověk a trh, Hovory o Evropě a Historie věčně živá).
Vystudovala žurnalistiku na Fakultě sociálních věd UK a anglistiku-amerikanistiku a dánštinu na Filozofické fakultě UK a na Kodaňské univerzitě.
V rámci studií a projektu GAUK pobývala také v Argentině. Absolvovala několikatýdenní stáž v BBC World Service v pořadu World Have Your Say a v dánském listu Weekendavisen. V roce 2023 získala stipendium Fulbrightovy komise na Tulane University v americkém New Orleans, odkud pro posluchače Plusu připravila sérii pořadů o stále citelnějších dopadech změny klimatu a o reakcích místních obyvatel na ně.
Ocenění: Národní vítězka Ceny Evropského parlamentu (2011), Novinářská křepelka (2013), nominace na Novinářskou cenu v kategorii Solutions Journalism (2017).
Kontakt: daniela.vrbova@rozhlas.cz
Všechny články
-
Reprodukční bioložka Komrsková a její dva významné objevy týkající se početí lidského života
Velice úspěšný rok zažila reprodukční bioložka Kateřina Komrsková: připsala si hned dva významné objevy týkající se početí lidského života.
-
Kam všude sahá urfašismus? Umberto Eco: Migrace a nesnášenlivost. Věčný fašismus
Kniha je složená z esejí a projevů Umberta Eca. Sestavil ji jeho syn Stefano s tím, že otec předložil k k tématům nesnášenlivosti úvahy, které nás nutí používat hlavu.
-
Biolog: Evropa metody genetické editace plodin striktně reguluje. Zároveň ale masivně dováží odjinud
Geneticky modifikované či metodou CRISPR-Cas9 editované plodiny se pomalu prosazují v zemědělství, jen Evropa stále s jejich přijetím otálí. Je na místě tato zdrženlivost?
-
Národní energetická soběstačnost je chiméra, tvrdí analytik Patočka z organizace Re-set
Ceny energií se rok drží na závratné úrovni a hrozba energetické chudoby napříč Evropou se zvyšuje. Studie organizace Re-set hledá příčiny současného stavu a nabízí řešení.
-
Andri Snær Magnason: O času a vodě. Náš svět, tak jak ho známe, mizí
Čas a voda, tyto dvě entity jsou neoddělitelné od existence lidstva na planetě Zemi a nyní jsou klíčové při zvládání dopadů změn klimatu.
-
Při dekarbonizaci se Evropa ještě dlouho neobejde bez závislosti na Číně, upozorňuje ekonom
Může snaha o snižování emisí skleníkových plynů ztroskotat na tom, že nebudeme mít dostatek nových materiálů, které budou k dekarbonizaci potřeba?
-
Flaška lékaři, divočák rozhodčímu. Vnímání korupce je velmi individuální, vysvětluje socioložka
Jak je na tom Česko s korupcí? To zkoumá tým Kristýny Bašné ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR.
-
Amalia Leguizamón: Semena moci. Geneticky modifikovaná sója jako ekonomická vzpruha, nebo nebezpečí?
Sójový olej má takřka univerzální využití v potravinářském průmyslu a velká část masa, a tedy i mléčných výrobků, pochází ze zvířat krmených geneticky modifikovanou sójou.
-
Mění se už i kyselost oceánů, varuje islandský spisovatel
„Když jsem začal psát Knihu o času a vodě, došlo mi, že téma klimatické změny náš jazyk přesahuje,“ uvádí Andri Snaer Magnason.
-
České lesy emitují víc CO2, než zadrží. Na vině je hospodaření, degradace půdy a změna klimatu
Češi mají zvlášť silný vztah k lesům, potvrzuje ve Studiu Leonardo Jiří Lněnička, analytik projektu Faktaoklimatu.cz. V jakém stavu jsou naše lesy a plní své funkce?
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 3
- 4
- 5
- 6
- 7
- …
- následující ›
- poslední »