Daniel Kroupa: Vzpomeňme na Václava Havla

19. prosinec 2018

V roce 1996 při slavnostní večeři ve Štrasburku místopředseda Evropského parlamentu pronesl slavnostní řeč, ve které zpaměti citoval slova Václava Havla.

Na půdě této instituce zazněla 8. března 1994, tedy o dva roky dříve a zjevně zanechala hluboký dojem. U nás doma si jí málokdo všiml, a pokud ano, tak jen jako další součást tehdy úspěšného Havlova tažení světem.

Daniel Kroupa: Všeobecná deklarace lidských práv

Lidská práva

Po skončení 2. světové války se mnoho odpovědných politiků snažilo učinit něco, čím by se dalo zabránit novému konfliktu takového rozsahu.

Podrobnějšího rozboru myšlenek, které obsahovala a veřejné diskuse o nich se však nedočkala.

To ovšem nebránilo odpůrcům prezidenta Havla spustit na jeho hlavu lavinu kritiky názorů, které si nemyslel, neříkal ani nezastával. Proti tomu je ovšem obtížné se bránit. A tak se v obecném povědomí zakořenily nepravdy, které už žijí vlastním životem.

Jednou z takových nepravd, které slýcháváme dodnes je, že „havlisti“ usilují o to, zbavit naši republiku samostatnosti a že jim jde o to zbavit nás naší národní identity, abychom splynuli do jakési nadnárodní neurčité masy.

Co bylo bráno vážně

O tom, že se jedná o nesmysl, se může přesvědčit každý, kdo si myšlenky z Havlova projevu připomene.

Daniel Kroupa: Svatý Mikuláš

Svatý Mikuláš, mozaika v Toulouse

Prokoukl jsem to v osmi letech: čert byla paní Jechová. Prozradil jí její hlas, i když obličej měla černý jako bota a rohy působily celkem věrohodně.

Řekl doslova toto: „Evropskou unii nechápu jako nějaký monstrózní nadstát, v němž by se měla postupně rozpustit svébytnost všech přerozmanitých součástí Evropy, národů, států, etnik, kultur, regionů. Naopak: chápu ji jako systematickou tvorbu prostoru, umožňujícího různým svébytným součástem Evropy rozvíjet se svobodně a po svém v prostředí trvalého bezpečí a pro všechny výhodné kooperace založené na principech demokracie, respektu k lidským právům, občanské společnosti a otevřené tržní ekonomiky.“

Na Jungmannově náměstí v Praze si lidé 18. prosince 2018 připomněli památku někdejšího prezidenta Václava Havla

Stručně a jasně řečeno. V pár větách je zde vyjádřen politický program Evropské unie, který vyjadřuje náš národní zájem a při tom bere ohled i na zájmy druhých, program, který lze rozpracovat, na který lze navazovat i po letech. 

Filozof a vysokoškolský učitel Daniel Kroupa

Myslím, že při vzpomínce na úmrtí Václava Havla nemusíme propadat nostalgii, ale je dobré připomenout to, co skutečně říkal. Právě tak si můžeme vzpomenout na dobu, kdy se o České republice v Evropském parlamentu nemluvilo jako o potížistech či jako o těch, kteří jen zneužívají dotace a výhody členství v této organizaci. Ano, tehdy jsme Evropanům měli co říci a to, co jsme řekli, bylo bráno vážně.

autor: Daniel Kroupa
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.