Církevnímu turismu se u nás daří
Umí české farnosti pracovat se zájmem turistů o církevní památky? Mají církve lákat nejširší veřejnost do svých kostelů, klášterů a far, nebo se spíš věnovat duchovnu? Čím může návštěva kostela nevěřícím člověkem obohatit třeba faráře? O tom diskutovali ve Vertikále kněží Roman Kubín a Pavel Macura.
Roman Kubín stál u zrodu portálu Církevní turistika, který sdružuje informace o možnostech ubytování v klášterech, na farách nebo na trasách poutních cest. Pavel Macura byl pro změnu u počátků projektu Otevřené brány, který ve Zlínském kraji spojuje tři desítky kostelů, jež nabízí veřejnosti prohlídky. Zájem o církevní památky podle Kubína i Macury roste. Poutní kostel Svatého Jana Nepomuckého od Jana Blažeje Santiniho-Aichela na Zelené hoře navštěvuje oproti roku 2006 dvojnásobný počet lidí. „Myslím, že se obecně lidé více zajímají o to, co mají kolem a člověka přitahuje duchovno – vždycky tomu tak bylo a bude,“ říká Pavel Macura.
Statistiky o počtu věřících či nevěřících návštěvníků neexistují, cestu za duchovnem si ale nacházejí oba tábory. „Kostel byl vždycky pro všechny. A proto si myslím, že je dobře, že se církev vydává i tímto směrem a snaží se být vstřícná pro turisty,“ uvádí Macura. „Myslím, že doba těsně po pádu komunismu, kdy se kostely kvůli nebezpečí krádeží zavíraly, pominula a hledáme, jak být otevření pro všechny, kteří k nám přicházejí s dobrým úmyslem a dát jim možnost, aby se zastavili a ztišili,“ doplňuje Kubín. Návštěvníci – zejména z řad ateistů – přináší do kostelů otázky, které už si někdy věřící nekladou, přitom jsou velmi zásadní, míní Macura.
Oba kněží hodnotí českou úroveň církevního turismu a služeb, které mají zájemci k dispozici, jako vysokou. Přesto je prý stále na čem pracovat. „Ve Velké Británii mají velmi rozvinutou dobrovolnickou službu, kde se senioři zdarma zapojují do průvodcování. V době kdy už nejsou produktivní tak nachází smysluplné uplatnění,“ přibližuje inspiraci ze zahraničí Roman Kubín a jako jednu z dalších možných cest, kam se v rámci církevní turistiky vydat, zmiňuje třeba i krátkodobé pobyty mládeže, která jezdívá pomáhat spravovat památky v rámci dobrovolnických brigád.
Pavel Macura jako příklad dobré praxe uvádí wadovické muzeum věnované Janu Pavlu II. Zájemci tam můžou navštívit rodný dům někdejšího papeže i nedaleký kostel. „Ten ale stále zůstává místem, kde může člověk spočinout. Plní skutečně tu funkci, kterou má. Měli bychom se proto snažit, aby i ty naše chrámy po otevření turistům nadále sloužily tomu, k čemu byly vybudovány.“
Související
-
Církevní turistika rozšiřuje ubytovací kapacity. Biskupství...
Ostravsko-opavská diecéze pro letošní rok počítá s dalším rozvojem církevní turistiky v regionu. Vloni otevřela vybrané chrámy a nabídla všem zájemcům nocleh v círk...
-
Církevní památky v Moravskoslezském kraji se ve velkém...
Ostravsko-opavské biskupství otevřelo návštěvníkům vybrané chrámy v Moravskoslezském kraji. Reaguje tak na rostoucí zájem lidí o církevní památky. Podobně jako na h...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.