Chybí nám peníze. Když neudržíme kvalitní cesty, lidé půjdou jinudy a ohrozí přírodu, tvrdí Böhnisch ze správy Krkonoš

Připouští, že debata o omezení počtu návštěvníků Krkonoš je teprve na začátku. „Jak uvnitř parku, tak s naším zřizovatelem, kterým je ministerstvo životního prostředí,“ tvrdí Böhnisch.

A dodává že regulátorem je omezená kapacita lanovky na Sněžku z Pece pod Sněžkou. „Lanovka by dokázala vychrlit až 2,5 tisíce lidí, ale omezení je na 250 osob za hodinu,“ říká s tím, že se podařilo vyjednat, aby se ani po rekonstrukci lanovky její kapacita nenavýšila.

Čtěte také

Fotopast zachytila vlka v Krkonoších. „Lidé se nemají čeho obávat,“ říká Robin Böhnisch

Problém tak je podle ředitele jinde: „Z polské strany národního parku vozí lanovka přes 650 lidí za hodinu, ale tam už KRNAP neumí pohyb lidí regulovat.“

Polská lanovka z hory Kopa pak vyveze lidi nad 1 300 metrů nad mořem a ti pak pohodlně dojdou až na vrchol Sněžky. Přitom na české straně je výšlap náročnější. Regulace Sněžky jen z české strany by tak prý ztrácela smysl.

„Existuje dvojstranný projekt mezi KRNAP a polským národním parkem o společné péči, ale narážíme na rozdílnou legislativu a na různé kompetence obou správ. Takže není vůbec jednoduché najít způsob regulace, který by vyhovoval oběma stranám,“ dodává.

Regulace počtu turistů pak ze stejných důvodů není možná ani na dalších dvou navštěvovaných místech parku – pramen řeky Labe nebo vodopád u Harrachova, který je takřka ve městě.

Aby lidé nehledali v přírodě jiné cesty

Nepomohlo by vstupné? „O tom uvažujeme už nějaký čas, ale ne jako o nástroji regulace. Nikdy nemůže být vstupné do národního parku takové, aby si to pak nemohli lidé dovolit. Úvahy o vstupném jsou o jakémsi příspěvku na údržbu turistické infrastruktury, která pak slouží pro pohodlí a bezpečnost návštěvníků,“ odpovídá bývalý poslanec ČSSD.  

Čtěte také

Robin Böhnisch z ČSSD: Pro národní parky bychom měli mít jednotná pravidla

V posledních letech navštíví Krkonoše zhruba čtyři miliony turistů ročně. „Tento nápor zatím zvládáme a jsme schopni udržovat chodníky, cesty, cestičky, mosty tam, kde potřebujeme, aby se turista pohyboval. Když se nebude cítit komfortně a bezpečně, začne hledat alternativní trasy, a to už by byl pro chráněnou přírodu hor problém,“ přiznává s tím, že správa parku řeší nedostatek finančních prostředků.

„Obáváme se, že pro další sezóny už peníze nemusíme najít v různých dotačních programech. Z našich provozních peněz bychom si nemohli dovolit udržovat turistickou infrastrukturu v Krkonoších v kvalitě, na jakou jsou lidé zvyklí,“ tvrdí.

S ministerstvem se tak snaží najít nové zdroje, tedy ve státním rozpočtu. I Krkonoším totiž dělá problémy kůrovcová kalamita, a to kvůli téměř nulové ceně dřeva. „Poslední době spolupracujeme i se samosprávami, takže doufám, že se nám získat finance podaří.“

Co dělá s chráněnou přírodou klimatická změna? Jak se daří projektu na poznávání méně známých míst KRNAP? A kolik pokut za poškození přírody správa parku rozdala?

Poslechněte si v audiozáznamu Interview Plus Veroniky Sedláčkové.