Christianizace Čech probíhala všemi způsoby, včetně násilí, popisuje historik
Jaká byla doba středověku? Jak její duchovní a kulturní hodnoty utvářely vývoj na našem území? Hostem Magazínu Leonardo byl historik a archeolog Petr Sommer, ředitel Centra medievistických studií Akademie věd České republiky a Univerzity Karlovy, vítěz soutěže Česká hlava 2017.
„Křesťanství bylo spojeno s rodícím se českým státem, ale podobný vývoj sledujeme současně v Polsku a v Uhrách,“ uvedl vědec.
Předchozí kmenové uspořádání společnosti vykazovalo větší rovnost, daleko menší sociální strukturovanost a obecně jinou organizaci společnosti. „Křesťanství už samo říká, jak má být společnost rozdělena. Je to pyramida, na jejímž vrcholu stojí vládce, a od něj se odvíjí uspořádání společnosti v nižších patrech.“
„Křesťanství bylo zaváděno shora, stejně jako stát, takže jde o dlouhý proces, který souvisí s budováním správy nového státu a jeho správní sítě pomocí systému hradů. Na těchto hradech sídlili první kněží, vznikaly tak první kostely, a odtud se šířilo křesťanství do kraje.“
S prvním dotyky křesťanství u nás se setkáváme na konci 9. století. „Tehdy bylo zřejmě v Řezně pokřtěno 14 českých předáků, ale šlo o krok více politický než náboženský, tedy bez větších důsledků.“
První vážný krok souvisí až s knížetem Bořivojem a jeho manželkou Ludmilou, kteří byli pokřtěni na Velkomoravském dvoře knížete Svatopluka.
„Bořivoj se prostě nechal přesvědčit ke křtu, byla pokřtěna jeho manželka i 30 předáků v jeho družině. Ti nebyli tázáni nebo přesvědčováni. Prostě dostali rozkaz a nechali se pokřtít, a podobným způsobem probíhala christianizace v prvním staletích.“
Tento proces probíhal nejrůznějšími prostředky. „Od pilné misijní práce misionářů, kteří často obětovali tomuto úkolu svůj život, až po opravdu vážné násilí, které panovník a lidé pověření dohledem nesporně provozovali.“
Benediktíni, pionýři christianizace nejen v Čechách
V obrácení českých zemí ke křesťanství sehrál významnou roli Řád svatého Benedikta. „Jeho členové přicházeli do nových křesťanských zemí jako jeden z článků rodící se církevní organizace, která spolupracuje se státní mocí na tom, že se společnost stává křesťanská.“
Mezi významné klášterní lokality tohoto řádu patřil například klášter v Břevnově, první mužský klášter, který vznikl u nás na konci 1. tisíciletí našeho letopočtu. „Do epochy tzv. benediktinských domů patří i Sázavský klášter. Ten byl založen na začátku u 30. let 11. století.“
O benediktinských klášterech se samozřejmě dovídáme ze starších pramenů, než jsou ty české. „Tento řád k nám přišel z krajin, kde byla společnost už christianizovaná a kláštery hrály důležitou roli.“
„Tam na rozdíl od latiny používali staroslověnštinu, což byl zřejmě doznívající vliv velkomoravské kultury a liturgie v Čechách.“
Právě se Sázavským klášterem je svázán předpoklad, že vznikl nejen jako benediktinské centrum, ale také jako důležitá jednotka při budování správní sítě země. „Na tomto místě krátce před vznikem kláštera zaniklo správní centrum ve formě nejméně dvou hradů, a jejich místo zaujal právě Sázavský klášter.“
„Benediktíni také byli v kontaktu se zbytky pozdně antické kultury. Tu shromažďovali, protože chápali, že v dílech této předchozí civilizace je uloženo obrovské množství vědomostí. Proto je ve svých knihovnách schraňovali a využívali je pro svět, který poučovali, ovlivňovali, a tak vytvářeli,“ shrnul historik a archeolog Petr Sommer.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
