Český objev nového jeskynního raka významně doplňuje evoluční teorii

1. březen 2018

Čeští vědci zavítali do odlehlé vesnice Palimoro na Nové Guineji, aby tam našli zcela neznámý druh jeskynního raka. Co to může znamenat pro evoluci druhů? Hosty Magazínu Leonardo byli Jiří Patoka z České zemědělské univerzity v Praze a Martin Bláha z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

„O novoguinejské raky se zajímáme už několik let, popsali jsme několik nových, ne jeskynních druhů,“ uvedli badatelé.

Ti se o novém druhu raka dozvěděli v roce 2015 od domorodého průvodce lidu Dani. „Dva roky jsme připravovali expedici, pak jsme se za rakem vypravili a našli ho v jeskyni.“

Vědci museli změnit své plány zkoumat zvíře až v Česku, takže nakonec raka pozorovali na místě. „S importem organismů na tak dlouhou vzdálenost jsou většinou problémy. Potřebujete povolení na transport vzorků, a je vždy nebezpečí, že by celní správa mohla působit problémy.“

Jeskyně, ve které byl objeven učiněn, byla objevena v roce 1996 britskými speleology. „Zmapován je jen malý úsek přibližně 9 kilometrů. Předpokládá se, že měří několik desítek kilometrů, tedy že jde o nejdelší jeskyni na Nové Guineji.“


„V celé oblasti se vyskytuje pouze jediná čeleď raků, Parastacidae, tady jde o první jeskynní druh z této čeledi na jižní polokouli. Takže je jasné, že to bylo něco úplně jiného, než je doposud známo.“

„Jde o jeskyni utvářenou řekou, byli jsme v jednom hlavním koridoru, takže žádný složitější jeskynní komplex to pravděpodobně není. Ale přesto nikdo neví, jak dlouhá je.“

Vědci měli prý od místního průvodce rozmazané fotky raka z mobilního telefonu. „Hned jsme věděli, že to bude zajímavé, a šlo o to se jen ke zvířeti dostat.“

Nově objevený rak má redukované oči, ztratil takřka tělní pigment a má hodně dlouhá tykadla. „To je u jeskynních raků typické. Velmi zajímavým znakem jsou u ústního otvoru čelistní končetiny, předpokládáme, že je používá jako filtrační kartáčky, kterými vychytává organický zákal z vody, který mu slouží jako potrava.“

Co nového nám tento objev říká o evolučních procesech? „Objevili jsme stejný znak této tzv. konvergentní evoluce, jaký je u příbuzného severoamerického druhu jeskynních raků, což je to nejzajímavější.“

Vzhledem k tomu, že na australském kontinentu je obrovská diverzita raků rodu Cherax, předpokládají čeští badatelé, že i ostrov Nová Guinea bude oplývat podobnou diverzitou.

Papua Nová Guinea

Proto očekávají další objevy v oblasti. „Je zatím objevena malá část. Doposud bylo popsáno 26 raků, přitom v Austrálii jich známe přes 150 druhů, takže nás tam čeká ještě mnoho druhů, i když pravděpodobně ne jeskynních.“

Jeden z dalších cílů expedice bylo také hledání nepůvodních druhů raků v Indonésii. „To se nám nakonec povedlo. Našli jsme nepůvodní druh severoamerického raka červeného, který tam byl běžně prodáván v obchodech s domácími mazlíčky, a nakonec jsme ho našli i volné přírodě.“

Nebezpečí spojené s tímto druhem je šíření račího moru, který je velmi nebezpečný pro ty druhy, které nepochází ze severní Ameriky.

„V případě zavlečení račího moru na ostrov Papua nebo do Austrálie je to obrovské nebezpečí pro tamní druhovou diverzitu nejen raků, ale všech desetinohých korýšů,“ připomněli známou hrozbu Jiří Patoka a Martin Bláha.

autoři: oci , Dalibor Zíta
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.