České zdravotnictví na tom nikdy nebylo lépe. Nevíme ale, zdali se to podaří udržet, soudí lékař

18. únor 2024

Do 25 let se má počet lidí v Česku nad 65 let zdvojnásobit. Z prognóz vyplývá, že do roku 2050 má přibýt milion seniorů, z nichž by mělo asi 350 tisíc být závislých na péči jiných osob nebo institucí. Jaký zdravotnický systém bychom v té době měli mít? V pořadu Leonardo Plus vysvětluje expert na efektivitu zdravotního systému a přednosta Ústavu veřejného zdraví Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně Michal Koščík.

„České zdravotnictví nikdy nebylo v lepší formě – nikdy nemělo víc zaměstnanců a lepší vybavení, ale zároveň před ním stojí mnohem větší výzva. Pokud chceme stávající model zdravotnictví zachovat, tak musíme počítat s tím, že bude stát hodně,“ upozorňuje Koščík.

Čtěte také

Situace se může vyvíjet pozitivně. V případě, že bude Česko prosperovat, budou růst i příjmy do zdravotnické infrastruktury, tak se kvalita péče podle Koščíka udrží. „Realističtější pohled ale je, že budeme stárnout rychleji než bohatnout a v tom případě skutečně budou muset nastat některé změny,“ podotýká.

Vyšší efektivita a nové zdroje příjmů mohou v budoucnu systém udržet i během očekávaného stárnutí populace. Premiér Petr Fiala (ODS) na konferenci Zdravotnictví 2024 například uvedl, že by se měly navýšit soukromé zdroje. Ty v současné době představují přibližně 14 procent z celkového objemu peněz ve zdravotnictví.

„Částka, kterou člověk měsíčně odvede na zdravotním pojištění, je srovnatelná s platbami za energie nebo hypotékou. Možná by byla cesta snížit odvodové zatížení a některé zdravotní služby přenechat k soukromým úhradám. Trh pak najde lepší řešení a efektivita nebude plánovaná centrálně,“ navrhuje Koščík.

Význam prevence

Klíčem k úsporám je ale také prevence. Ministerstvo zdravotnictví plánuje zavedení bonusů pro občany, kteří se starají o své zdraví. Podle experta se ale o ní musí mluvit jiným způsobem.

„Lidi nepřesvědčíte tvrzením, že když budou žít zdravě, tak stát ušetří. Smyslem prevence je umožnit lidem prožít delší, zdravější, kvalitnější, spokojenější život a zůstat déle v práci,“ usuzuje.

Lidi nepřesvědčíte tvrzením, že když budou žít zdravě, tak stát ušetří.
Koščík o nedostatečné komunikaci státu

„Lidé budou žít déle a dřív nebo později stejně na něco onemocní. Význam prevence je na příjmové stránce – zůstanou déle produktivní, schopní se postarat sami o sebe, zůstanou déle v zaměstnání, ale hlavně se budou mít lépe,“ podotýká Koščík. Prevence tak není pouze na straně zdravotnictví a lidé jí musí věřit.

Vedle alternativních příjmů a prevence směřuje Česko také ke změně systému zdravotního pojištění. „Měli jsme tu takzvaný Bismarckův model, kdy je zdravotnictví řízené zdravotními pojišťovnami, které se starají o své pacienty, navzájem si konkurují a pojištěnce si přetahují,“ vysvětluje odborník.

Čtěte také

„Současný model koncentrujeme do čím dál menšího počtu pojišťoven. Je otázkou, jestli nesměřujeme do modelu, který má třeba Velká Británie nebo Itálie, kdy máme jednoho plátce, který vytvoří systém základní garantované péče pro všechny. Pro koho to nebude dost dobré, tak si zaplatí lepší péči z vlastní kapsy,“ dodává Koščík.

Vzniklo by tak takzvané dvourychlostní zdravotnictví. Další cestou podle Koščíka je zvýšit konkurenční prostředí mezi pojišťovnami, a vrátit se tak k původnímu modelu.

Jak by se měla změnit primární a ambulantní péče, aby se snížil tlak na pohotovosti? Mají lidé skutečně přehled o tom, co jim pojišťovny nabízí? A jak může fungovat telemedicína? Poslechněte si celé Leonardo Plus. Moderuje Renata Kropáčková.

Spustit audio

Související