Běžci nejsou obecně zdravější než běžná populace, tvrdí spoluautor studie o dopadech maratonu
Uběhli byste maraton? 42kilometrový běh se stal populární disciplínou, na kterou si troufnou i lidé bez dostatečného tréninku nebo zdravotní prohlídky. Podle studie lékařů z IKEMu přitom mělo až 70 % sledovaných účastníků loňského pražského maratonu známky přetížení srdce a zhruba čtvrtina ledvin.
Čtěte také
„Měli různě intenzivní známky zatížení srdečního svalu. Hladina troponinu – tedy enzymů, které se uvolňují do krevního oběhu při poškození srdečního svalu – je mírou poškození srdce. Používá se to k diagnostice infarktu myokardu,“ vysvětluje lékař Dušan Merta.
Zatímco ale při infarktu dochází k uzavření cévy a odumření izolované části svalu, tak při celkovém zatížení srdce odumírají buňky plošně, ale v součtu tolik co při infarktu. „Pro srdce představuje největší zátěž to, když člověk maraton přepálí a neběží celou trať rovnoměrně,“ zdůrazňuje spoluautor studie.
Největším překvapením pro nás bylo, že populace běžců (sledovaných ve studii) není obecně zdravější než normální populace. Kardiovaskulární riziko je stejné jako u podobně staré běžné populace a podobné je hmotnostní složení.
Dušan Merta
Merta podotýká, že maraton představuje pro organismus zátěž a některým běžcům neprospěje. Příprava na maraton – tedy pravidelný běh a správná životospráva – ovšem zdravá je.
„Dospělý, zdravý člověk, který adekvátně trénuje, je schopen zaběhnout maraton v rozumném čase a bezpečně. Lidské tělo je schopné velkých věcí,“ konstatuje.
Nejprve půlmaraton
Na možná rizika a větší prevenci se chtějí více soustředit i organizátoři pražského maratonu. Ředitel závodů RunCzech Václav Skřivánek chce zvýšit informovanost běžců a projednat možnosti lékařů provádět preventivní prohlídky.
Čtěte také
„Běh přináší pozitiva, jen člověk musí přemýšlet nad tím, jestli opravdu má na to zúčastnit se daného závodu,“ vyzývá Skřivánek s tím, že účast by měl zvážit každý sám. Merta poukazuje na to, že vyšetřit například 10 tisíc účastníků pražského maratonu v krátkém časovém intervalu není možné.
Je spousta studií, které tvrdí, že běh je zdraví prospěšný. Ať už na jakoukoli vzdálenost, včetně maratonu.
Václav Skřivánek
Podle Sřivánka je to věc nastavení systému a motivace běžců k tomu, aby na prohlídky dobrovolně chodili sami. Zmiňuje i myšlenku kardiochirurga Jana Pirka, podle kterého by si měl každý zájemce před maratonem nejdříve zkusit zaběhnout poloviční trať.
„Na maraton se hlásí běžci, kteří už vědí, co to obnáší. A jsou k tomu pokornější než k půlmaratonu nebo 10 kilometrům,“ upozorňuje.
Související
-
Osobák #6: Běh. S bývalým českým reprezentantem o tréninku, maratonech i Zátopkovi
Jestli jsem byl cestou na natáčení některého z dílů Osobáku opravdu v klidu, pak to byl běh. Díky fotbalu jsem totiž už od šesti let v pohybu.
-
Běžecká doba karbonová. O botách, které předběhly dobu a dělají zmatek
Časy, kdy dosažený čas vypovídal jen o píli a běžeckém výkonu jednotlivce, jsou pryč.
-
70 procent běžců mělo po maratonu dočasně poškozené srdce, zjistili lékaři po závodě v Praze
Lidé by hlavně neměli podle lékařů přeceňovat svoje síly, raději závod vzdát než pak zkolabovat. To uvedl i profesor přednosta Kardiologie IKEMu Jan Pirk, který je taky známý tím, že rád běhá.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka